Najít Ukrajince, kteří jsou ochotni stát se součástí ženijního vojska, není snadné. Zvláštní jednotka, jejímž úkolem je odstraňování nepřátelských zátarasů, se na frontu dostává jako první. Kromě odstraňování barikád a opravování cest má za úkol také odminování půdy předtím, než na místo přijedou útočné jednotky. "Když jde o odhalování výbušnin, musí znát jejich chemické složení a vědět, jak s nimi nakládat. Chce to vzdělání. Je těžké najít inteligentní a nebojácné lidi," vypráví agentuře AFP seržant s přezdívkou "Boller", který má na starosti výcvik nových rekrutů.
Odstraňování nevybuchlých min je důležité nejen pro útočné operace, ale i kvůli civilistům, kteří se budou chtít po válce vrátit do svých domovů. Anatolij, další z ženistů ukrajinské armády, má za úkol učit nováčky, jak poznat nastražené výbušniny. Ty mohou být časované nebo sestavené tak, aby explodovaly při nárazu či neopatrném zacházení.
"Bankovka, krabička od cigaret a telefon. To je rozhodně past," ukazuje jeden exemplář se znepokojením seržant. Podle Anatolije přišla armáda o vojáky i kvůli mině, k níž bylo připevněno několik plechovek s Pepsi colou.
Podle šéfa ukrajinských ženistů, plukovníka Olega Shyvarského je jejich práce v boji proti Rusku nepostradatelná. "Naši vojáci nikdy nezaútočí, dokud není bojová linie vyčištěna od bomb," řekl pro AFP.
Situace s rekrutováním nových ženistů do ukrajinské armády podle něj není v kritickém stavu, a to díky mezinárodní pomoci a otevření nových výcvikových středisek. Nábor je navzdory tomu obtížný. Většina nových vojáků se podle plukovníka bojí trénovat.
Podle Kyjeva se navíc ruská strategie kladení nášlapných min neustále zdokonaluje a kombinuje protipěchotní a protitankové miny i výbušniny shazované z vrtulníku. Kolik výbušnin Rusové na Ukrajině rozmístili, zjistit nelze. Podle serveru Kyiv Post však od sebe v některých oblastech leží miny "co půl metru".
Podle dvaačtyřicetiletého ženisty Anatoliho práce vyžaduje zápal a intuici. "Není žádným tajemstvím, že Rusko má na stejných pozicích, jako jsme my, velmi dobré odborníky. Možná nejlepší," podotýká s tím, že ani to ukrajinskou armádu v boji proti okupantům nezastaví.
Hlínou zašpiněný seržant Boller při zneškodňování protitankové miny při výcviku ženistů zdvihá lopatu, kterou následně klepe na minu. Přihlížející rekruti opatrně ustupují. "Díky tomu si vojáci zvykají na exploze," řekl novinářům s úsměvem. "Většinou pracujeme v noci a pomocí tyče testujeme, jestli v půdě není výbušnina. Plazíme se po zemi, v blátě," dodal.
Před ruskou invazí byl Boller dobře placeným zahradníkem v Německu. Nyní během své práce přichází o přátele i kolegy. "Ti, kteří nezemřeli, přišli o nohy. To mě ale nezastaví," prohlašuje.
