Islámábád/Washington – Do filmu Zero Dark Thirty (30 minut do půlnoci) o dopadení a smrti Usámy bin Ládina tvůrci zařadili tragédii týmu Ústřední zpravodajské služby (CIA) na základně Chapman ve východním Afghánistánu.
Analytička CIA a špičková expertka na Al-Káidu Jennifer Matthewsová se svými spolupracovníky v předvečer Silvestra roku 2009 dychtivě očekávala příjezd automobilu, ve kterém má sedět osoba mimořádného významu.
Jordánský islamista a lékař Chalíl Baláví, o kterém se CIA domnívala, že byl jordánskými kolegy získán ke spolupráci a může proniknout ke špičkám Al-Káidy na afghánsko-pákistánském pomezí.
Zvedne se prach a vůz skutečně přijíždí, na znamení důvěry nejsou u vjezdu řidič se spolujezdcem prohledáni.
To se za několik desítek sekund ukáže jako fatální chyba. Baláví vystoupí, zvolá Alláhu Akbar a zazní silná exploze. Pak sleduje kamera z výšky hustá oblaka černého kouře.
Sedm zaměstnanců CIA při sebevražedném atentátu zemřelo, včetně matky tří dětí Matthewsové. Největší ztráta agentury od megavýbuchu na americkém velvyslanectví v Bejrútu v roce 1983.
Nový dokument zveřejněný Národním bezpečnostním archivem naznačuje, že skutečnost je zřejmě ještě horší.
Z textu vyplývá, že atentát na základně Chapman pomáhala financovat a organizovat pákistánská tajná služba ISI. Tedy oficiálně americký spojenec v boji proti terorismu.
Odtajněný dokument obsahuje závěr vyšetřovatelů, že důstojník ISI předal 200 tisíc dolarů zástupcům takzvané Hakkáního sítě, aby likvidaci týmu CIA zorganizovali.
To je velmi závažné odhalení. Znamenalo by to, že minimálně část ISI - v Pákistánu velmi vlivné organizace – stojí v boji s Al-Káidou spíše na druhé straně. Podezření se objevovala už dříve.
Například když krátce po útocích 11. září 2001 svolal tehdejší prezident Parvíz Mušaraf poradu klíčových lidí k projednání dalšího postupu, část důstojníků ISI byla proti spolupráci s USA a naopak chtěla podpořit Tálibán a Al-Káidu.
Některé pasáže, které archiv získal, jsou začerněné, protože stále podléhají utajení. Takže vysvětlení detailů chybí. (Národní bezpečnostní archiv je nevládní institut, který bojuje za to, aby veřejnost měla k dispozici více informací z bezpečnostních a zpravodajských složek.)
"Zachycená komunikace ukazuje, do jaké hloubky je ISI zapletena do terorismu," uvádí se v dokumentech, které má archiv k dispozici. Jsou tam rovněž zmínky o tom, že s Hakkáního sítí vyjednávali za pákistánskou tajnou službu "plukovník Nasíb a major Daúd".
Hakkáního síť je výraz pro ozbrojenou organizaci, kterou ve východním Afghánistánu založil bývalý bojovník proti sovětské armádě z osmdesátých let Džaláluddín Hakkání. Jeho organizace se přidala k Tálibánu a Al-Káidě, působí ale samostatně. Síť nyní vede Hakkáního syn.
Současný pákistánský premiér Naváz Šaríf se hlásí ke spojenectví s USA, odmítá však nálety amerických bezpilotních letounů na pozice Tálibánu a Al-Káidy na pákistánském území.
