Záhřeb - Chorvatsko je po pěti letech rozhovorů na prahu Evropské unie. Zbývá mu uzavřít jen šest z celkových třiatřiceti kapitol a pokud vše dobře půjde, osmadvacátým členem EU by se bývalá jugoslávská republika mohla stát příští rok.
Paradoxně ale vše může ztroskotat na referendu, které vláda musí před samotným vstupem vypsat. To se má konat letos na podzim, před parlamentními volbami.
Ti, kteří by Chorvatsko v unii rádi viděli, mají důvod k obavám vzhledem k průzkumům veřejného mínění. Pro vstup by podle nejnovějšího průzkumu hlasovalo jen 38 procent obyvatel.
Loni se po většinu roku podpora pohybovala kolem padesáti procent.
Chorvaty odrazují problémy eurozóny, krize Řecka a Irska i fakt, že Chorvatsko se bude muset vzdát části své nezávislosti.
Brusel také neustále tlačí na to, aby země více spolupracovala s vyšetřováním válečných zločinů na území bývalé Jugoslávie a vydala k soudu Chorvaty, kteří jsou z těchto zločinů, spáchaných během válečných let 1991 až 1995, podezřelí.
Část chorvatské společnosti ale tyto lidi považuje za národní hrdiny.
Ve hře je i strach o pracovní místa. Na nátlak z Bruselu musí Záhřeb skoncovat s dotacemi ztrátových loděnic. Ty čeká buď prodej, nebo bankrot.
Skupina aktivistů si dokonce u Splitu zaplatila velký reklamní billboard, na kterém prosí Pannu Marii, aby ochránila Chorvatsko od členství v Evropské unii.
V současné době se přitom balkánské zemi hospodářsky moc nedaří. Po ekonomickém propadu ve výši 5,8 procent v roce 2009 byl růst loni znovu negativní. Ve výši 1,5 procent.
V programu televize BBC o Chorvatsku si ovšem vládní pověřenec pro vyjednávání o vstupu do EU Andrej Plenkovin zachoval optimismus.
"Průzkumy jsou jedna věc, skutečné referendum druhá. Tam myslím, že většina Chorvatů řekne ano. Problém je, že to naše přibližování k unii už trvá moc dlouho. Kdybychom vstoupili v roce 2004 jako deset dalších zemí, byla by podpora větší," uvedl Plenković.
I na straně Evropské unie je ale zřetelná jistá opatrnost. Vzhledem k problémům, které představují korupce a organizovaný zločin v Bulharsku a Rumunsku, si všichni chtějí dát pozor na totéž u všech dalších přicházejících zemích.
A reputaci Chorvatska rozhodně nevylepšuje bývalý pravicový premiér Ivo Sanader, který se momentálně nachází v rakouské vazbě a hrozí mu soud.
Za zneužití pravomoci a korupce při koupi banky Hypo-Alpe-Adria, kterou pořizovala bavorská banka Bayerische Landesbank.
Velký krok k přistoupení k unii učinilo Chorvatsko právě pod Sanaderem, který vedl vládu v letech 2003 až 2009. Pak ho nahradila historicky první chorvatská premiérka Jadranka Kosorová.
