Záhřeb - Chorvatsko má v čele poprvé ve své novodobé historii nejen ženu, ale i básnířku. Jadranka Kosorová se ve své předpolitické kariéře kromě žurnalistiky věnovala i psaní básní.
Narodila se jako Jadranka Vlaisavljevićová v městečku Pakrac v západní části země a po ukončení právnické fakulty se dala na novinářskou dráhu. V roce 1971 publikovala sbírku básní Koraci a od roku 1972 působila jako korespondentka pro Večernji list.
Během války o nezávislost Chorvatska (1991 - 1995) působila jako rozhlasová korespondentka pro Radio Zagreb a britskou stanici BBC. Ve svých příspěvcích se věnovala zejména uprchlíkům a vojenským veteránům.
Za to později sklidila několik novinářských cen, včetně ceny Evropské komunity za humanitární zásluhy. Z tohoto neklidného období v historii Chorvatska vznikly dvě knihy.
V roce 1995 poprvé vstoupila na půdu chorvatského parlamentu coby poslankyně za stranu Chorvatské demokratické unie (HDZ), kde v letech 1995-1997 působila jako místopředsedkyně. Tou byla opět zvolena v roce 2002 a je jí dodnes.
Kosorové i její kritici dávají ke kreditu skutečnost, že díky ní se na kandidátkách HDZ ve volbách objevuje daleko více žen, než u jakékoli jiné chorvatské strany.
Za vlády Ivo Sanadara byla vice-premiérkou a ministryní pro otázky rodiny a vojenských veteránů.
Prvního července, tedy v den, kdy nečekaně na post premiéra Sanader rezignoval, Jadranka Kosorová slavila své 56. narozeniny.
Ve střední a východní Evropě jsou předsedkyně vlád stále spíše výjimečným jevem. Ženu v čele vlády měly Polsko (Hanu Suchockou) a Litva (Kazimieru Prunskieneovou). Na Ukrajině nyní vládne kabinet premiérky Julyje Tymošenkové.
