Bangkok - Když se diskutuje o záchranné akci v zatopené thajské jeskyni, hovoří se hlavně o dvanácti chlapcích, kteří v ní zůstali uvězněni. Trochu v pozadí zůstává jediný dospělý "trosečník".
Kdo je pětadvacetiletý fotbalový trenér Ekapol Chanthawong a jakou roli sehrál v celém sledu událostí?
Ekapol Chanthawong lost his whole family as a kid. He trained as a monk & then devoted his life to helping coach kids. He kept 12 children alive in a cave without food or light for 9 days. He will be last to leave tomorrow & is only 25. Remember him! #ThaiCaveRescue #Hero pic.twitter.com/yWzn2k1dJ4
— Asjad Nazir (@asjadnazir) July 8, 2018
Mladý kouč měl za chlapce zodpovědnost. To on je do jeskyně přivedl, přestože u jejího vchodu stála cedule s varováním pro nadcházející monzunové období.
Kouč byl ale také tím, kdo chlapce dokázal před postupující vodou uchránit a celých devět dní, než je našli britští potápěči, je udržel naživu i v relativně dobrém zdravotním stavu. Podle kolujících zpráv od záchranářů navíc svým svěřencům rozdal veškeré svoje zásoby jídla a vody.
"Všechny děti jsou právě v pořádku, je o ně dobře postaráno. Slibuji, že se o tyto děti postarám nejlépe, jak jen to bude možné. Chci poděkovat za veškerou podporu a chci se omluvit rodičům," zaslal z jeskyně omluvný vzkaz.
Bývalý mnich, který chlapce učí, jak správně žít
Trenér Chanthawong do jeskyně v parku Khun Nam Nang Non s dětmi údajně chodíval po trénincích často. Při posledním výletu je ale uvnitř komplexu zastihl prudký déšť, který jim rychle odřízl cestu k východu. Kouč se rozhodl pro ústup a s chlapci se vydal dál do nitra hory. Nakonec skupina našla suché a bezpečné místo, kde čekala na záchranu.
Oficiální místa zatím jakékoliv obvinění ze zanedbání péče na straně mladého trenéra odmítla. Celou situaci musí nejprve prošetřit.
Pro některé Thajce mladý muž naopak skoro paradoxně představuje takřka "božskou sílu, seslanou, aby ochránila chlapce, zatímco procházejí svým utrpením", popisuje atmosféru například indická televize NDTV. Přispívá k tomu i skutečnost, že Chanthawong teprve před třemi lety podle dostupných informací opustil mnišský řád.
Takové přesvědčení není pro místní ničím neobvyklým. Už během pátracích akcí před dvěma týdny nosili příbuzní tehdy ještě ztracených chlapců k jeskyni oběti duchům a modlili se, aby jim vrátili jejich děti zpátky.
Po sociálních sítích dokonce koluje Chanthawongovo vyobrazení coby mnicha uprostřed meditace, sedícího se zkříženýma nohama a svými pažemi chránícího tucet malých divokých selátek. Ve zjevném odkazu na název fotbalového týmu, o který pečoval - Moo Pa. V překladu "Divoká prasata".
Trenér také dával pozor, aby chlapci pili vodu kapající ze skály a ne tu, která tunely zaplavila. Měl je v jeskyni učit i meditovat. Aby vydrželi s absolutním nedostatkem jídla a dokázali si uchovat co nejvíce energie.
"Kdyby s nimi nešel, co by se stalo s mým dítětem? Až vyjde ven, musím uzdravit jeho srdce. Drahý 'Eku‘, nikdy bych tě nevinila," cituje NDTV matku jednoho z chlapců.
4 out! 9 more to go! The world is cheering and praying for Ekapol Chanthawong and #WildBoars all to get home safely. #ThaiCaveRescue pic.twitter.com/aVF4O3qJzz
— K BERNHARD (@vikarrious17) July 8, 2018
Asistent, ne trenér
"Ek" byl ve skutečnosti pouze asistentem hlavního trenéra fotbalového týmu Nopparata Khanthavonga. 23. června ráno, v den, kdy celá skupina zmizela, dostal mladší chlapce od svého nadřízeného na starost, aby se učil o ně postarat sám. Vzal je na fotbalové hřiště poblíž při úpatí hory na hranici s Barmou.
"Opatrujte se," napsal mu podle listu Washington Post hlavní trenér ještě před tréninkem.
Chanthawong podle přátel mladého fotbalového asistenta, které deník cituje, asi v deseti letech osiřel. Celou jeho rodinu zabila epidemie, jež se v roce 2003 prohnala jejich vesnicí. Zemřeli rodiče i mladší bratr. Mladík zůstával u příbuzných a později se přidal k mnichům do buddhistického kláštera. Ten opustil až kvůli své nemocné babičce. Pomáhal dál v klášteře a zapojil se do fotbalového týmu, jehož velkou část členů tvoří děti z chudých a minoritních rodin.
Některé z dětí, o něž se v jeskyni stará, s ním trénují už několik let.
"Miloval je víc než sám sebe," tvrdí jeho kamarád Joy Khampai, který pracuje v klášteře. Ekapol podle něj nepije ani nekouří. Učil chlapce o sebe dbát, předložil jim přísný režim. Snažil se, aby měli úspěch i ve škole. Hledal s hlavním trenérem sponzory. "Dal jim toho ze sebe hodně," přitakává Nopparata Khanthavonga. S chlapci k sobě měli hodně blízko.
Pršet začalo příliš brzy
Místní děti věděly, že do jeskyně se v deštivém období nechodí. Ale cedule před vstupem varuje až s úderem července. Mladí fotbalisté v jeskyni zmizeli ještě na konci června.
"Pro děti je normální, že chodí do jeskyně," cituje ředitele místní školy server The Times. "Je to velké turistické místo, všichni tito kluci už tam byli."
Jenže letos začalo pršet brzy. A chlapci by bez trenéra do jeskyně podle svědků nejspíš sami nešli.
"Znám ho. Vím, že z toho bude vinit sebe," dodává jeho kamarád Joy.
