Washington - Místo kanceláře v Bílém domě teď bývalý americký viceprezident Dick Cheney pracuje nad garáží ve svém novém domě v McLeanu na druhé straně řeky Potomac a místo každodenních brífinků tajných služeb získává novinky pomocí svého BlackBerry.
Má více času na vnuky a rybaření, ale jeho pracovní tempo údajně zůstává podobně frenetické, jako když byl druhým nejdůležitějším mužem Spojených států.
K překvapení mnoha se nyní podle deníku Washington Post rozhodl vydat paměti týkající se let strávených po boku George W. Bushe. Až dosud přitom podobné počiny, které prozrazovaly, co se odehrávalo v zákulisí, kritizoval.
Amerika v nebezpečí
Důvodem tohoto rozhodnutí jsou zřejmě jeho názory na stále přítomné smrtelné nebezpečí, ve kterém se Spojené státy podle něj nacházejí. Jeho bývalí poradci John P. Hannah a Aaron Friedberg mluví o tom, že jej děsí zejména možnost, že by se dostaly jaderné zbraně do rukou teroristů.
I kvůli velkému Cheneyho vlivu během prvního Bushova funkčního období - Cheney bývá dokonce často nazýván „nejvlivnějším viceprezidentem historie" - se USA rozhodly podniknout invazi do Iráku.
Bývalý viceprezident byl přesvědčen, že režim Saddáma Husajna vyrábí jaderné zbraně a spolupracuje s Al-Káidou.
Když se však ukázalo, že ani jedna z věcí nebyla pravdivá, a Spojené státy zabředly do krvavého iráckého povstání, měl mnohem větší problémy se svým plánem vojensky zarazit íránský jaderný program.
Ve svém druhém funkčním období se také George W. Bush rozhodl učinit vstřícné kroky k poslednímu státu takzvané „Osy zla", Severní Koreji, s níž začal o jejím nukleárním zbrojení jednat.
Cheneyho memoáry mají mimo jiné ukázat, jak se v té době začaly názory bývalého prezidenta a viceprezidenta lišit.
V Bushovi se zklamal
„V druhém funkčním období se Cheney domníval, že se od něj Bush odklání," řekl deníku Washington Post jeden z lidí, se kterými Cheney o připravované knize diskutoval. „Řekl, že Bush se nechal spoutat veřejnou reakcí a kritikou, které se mu dostalo. Důsledkem bylo, že Bush vůči němu změknul, nebo spíše začal být méně vstřícný vůči Cheneyho radám."
„Bush prokázal nezávislost, kterou Cheney neočekával. Je jasné, že Cheneyho doktrína byla vždy z kovaného železa - nikdy se neomlouvat, nikdy nevysvětlovat - a Bush se pohnul směrem ke smířlivému postoji."
Cheney se tak údajně v Bushovi zklamal. Měl ho prý za rozhodného muže, který se stará pouze o to, co je správné, a nakonec se v jeho očích proměnil v dalšího běžného politika. Ústupky veřejnému mínění prý Cheney viděl jako morální slabost.
Dnes si prý oba muži čas od času zavolají, opravdovými přáteli se však nikdy nestali.
Tajemství jsou promlčena
Bývalý viceprezident nesouhlasil s jednáním s KLDR a Íránem, uzavíráním tajných věznic CIA, ústupkům Kongresu ohledně programů na sledování Američanů nebo odvolání nepopulárního ministra obrany Donalda Rumsfelda.
„Když prezident učinil rozhodnutí, se kterými jsem nesouhlasil, stále jsem ho podporoval a nepodkopával jsem na veřejnosti jeho autoritu," prohlásil Cheney dle svého autorizovaného životopisce Stephena Hayese.
„Nyní o tom mluvíme, když jsme pryč z úřadu. Pořád se mě dotýká to, co se stalo… a nemám žádný problém tyto názory otevřeně vyjádřit."
Podle Cheneyho byla totiž některá tajemství již „promlčena". John Hannah pro The Washington Post dodal, že bývalý viceprezident „cítí závazek" zachránit zemi před nebezpečím.
Vydání memoárů je naplánováno na jaro 2011.
