Na přímou otázku odpověděl, že pokud se tato metoda týká osob podezřelých z terorismu a díky takto získaným informacím se podaří zachránit životy Američanů, pak proti tomu nic nenamítá.
Vzápětí dodal, že Spojené státy ve svých věznicích "nemučí a dodržují ustanovení mezinárodních smluv na ochranu lidských práv".
Z jeho odpovědí přesto vyplynulo, že podobné praktiky byly ve věznici na Guantánamu použity. Například při vyšetřování člena Al-Káidy Chalída Šejka Mohameda.
Cheneyho mluvčí Lee Anne McBrideová se snažila slova amerického viceprezidenta dodatečně vysvětlit.
"Viceprezident mluvil o vyšetřování bez užití mučení. Nediskutoval o žádných technikách a metodách vyšetřování, které by odporovaly zákonům."
Protiteroristický zákon proti mučení
Viceprezident Cheney byl jedním ze zastánců nového protiteroristického zákona, který dává prezidentovi do rukou účinnější nástroj pro stíhání a vyslýchání osob podezřelých z terorismu.
Kritikům se však nelíbí, protože zákon údajně ztěžuje vězňům, kteří jsou podezřelí z napojení na teroristickou síť, odvolávat se k soudu proti podmínkám svého zadržování.
Vyšetřovatelé podle nich sice nesmějí při výsleších používat mučení a nelidské či ponižující zacházení, ale zákon nezakazuje ani nepostihuje používání jiných technik výslechu, které hraničí s mučením - například zabraňování spánku či týrání chladem.
Právě kvůli vyšetřovacím praktikám Ústřední zpravodajské služby (CIA) na americké základně Guantánamo na Kubě, kde Spojené státy podle odhadů zadržují okolo 460 lidí, i jinde ve světě čelí dlouhodobě Bushova vláda obviněním z mučení vězňů.
Kauza hodná OSN
O poměrech v amerických věznicích v květnu jednal například výbor Organizace spojených národů proti mučení.
Američané se u "výslechu" před výborem OSN ocitli poprvé od doby, co po teroristických útocích z 11. září 2001 odstartovali válku proti terorismu. Washington předložil dosud přísně tajné informace o podmínkách ve věznicích, které Američané kontrolují v Iráku, Afghánistánu a na vojenské základně na Guantánamu na Kubě.
Podle zprávy Amnesty International se v nich situace nezlepšila ale ani po skandálu s mučením vězňů v irácké věznici Abú Ghrajb a v dalších amerických zařízeních.
Náměstek ministra zahraničí pro lidská práva Barry Lowenkron tuto kritiku odmítl a prohlásil, že americké zákony mučení vězňů zakazují a Spojené státy takové praktiky nepoužívají.
"I když vláda Spojených států stále prohlašuje, že mučení a špatné zacházení s vězni odsuzuje, toto stanovisko se rozchází s realitou," tvrdí Curt Goering z Amnesty International.
Washington podle Goeringa nejen nepodniká kroky k vymýcení mučení, ale dokonce vytváří klima, ve kterém se této praxi daří, například tím, že se snaží úzce vymezit definici mučení.
