Kritici však trvají na tom, že viníky je nutno hledat na vyšších postech a ve vedení věznice.
Neblaze proslulou věznici Abú Ghrajb si celý svět bude pamatovat jako černou skvrnu na americkém účinkování v Iráku.
Na přelomu let 2003 a 2004 zde docházelo k ponižujícímu zacházení amerických dozorců s iráckými vězni. Deset z nich již bylo americkými soudy shledáno vinnými a míří za mříže.
Smith míří za mříže
Posledním z nich je čtyřiadvacetiletý psovod americké armády Michael Smith, obviněný ze špatného zacházení, zanedbání povinnosti, spiknutí a napadení. Ve vězení stráví osm a půl roku.
Marné byly snahy jeho obhájců přesvědčit soud, že Smith byl k "neadekvátnímu postupu vůči vězňům" donucen nadřízenými a vyšetřovateli.
Podle mluvčího ministerstva obrany probíhající soudy ukazují, že americká armáda se odpovědnosti vyhnout nehodlá.
"Jak jsme viděli v uplynulých měsících, jednotlivé osoby jsou postaveny před soud a souzeny," prohlásil mluvčí Pentagonu Bryan Whitman.
Kritici: Viníky nutno hledat ve vedení
Ochránci lidských práv, kteří průběh soudního procesu sledují, jsou však jiného názoru.
Podle Aviho Covera z newyorské organizace Human Rights First je viníky nutné hledat v samotném vedení věznice, nikoliv mezi řadovými vojáky.
Prezident Centra pro ústavní práva Michael Ratner vidí celou situaci podobně.
"Vládě se podařilo úspěšně omezit vyšetřování pouze na vojáky do hodnosti seržanta. Vláda tak signalizuje: Soudíme a trestáme. Ve skutečnosti však pouze odvrací pozornost od těch, kteří jsou opravdu zodpovědní."
Generál Miller je nevinný, tvrdí zpráva
V průběhu Smithova procesu svědčil také bývalý vojenský úředník věznice plukovník Thomas Pappas a upozornil na chaos, který ve věznici panoval.
Psi byli podle jeho svědectví do Abú Ghrajbu dovezeni až po návštěvě generála Geoffrey Millera, bývalého velitele věznice v Guantánamu a poradce pro vyšetřování v Abú Ghrajbu.
"Generál Miller nebo někdo z jeho týmu prohlásil, že psi budou užitečnou zbraní při vyslýchání vězňů," prohlásil doslova Pappas.
Generál Geoffrey Miller před soudem svědčit odmítl. Podle posledních výsledků armádního vyšetřování se však chyby nedopustil.
Zatím nejvyšší - desetiletý - trest odnětí svobody dostal Charles Graner. Santosu Cardonovi, který před soud zamíří 22. května, hrozí trest až ve výši šestnáct a půl roku.
