reklama
 
 

Chci spatřit tělo Ho Či Mina. Aspoň jednou

12. 1. 2008 11:35
Reportáž z mauzolea kultovní osobnosti Vietnamu

Hanoj (od zpravodaje Aktuálně.cz) - Projít kolem muzea vojenství a sochy V. I. Lenina, vyhnout se joggujícím padesátníkům, podat badmintonový košík, který zapálení ranní sportovci odpinkli až na silnici. Dále kolem třicetičlenné skupinky, která v řevu tisíců projíždějících motocyklů za vycházejícího slunce cvičí tai-či na okraji nepochopitelně prázdného, obřího náměstí, před stavbou zdálky připomínající mexickou pyramidu.

Pokud chcete navštívit Ho Či Minovo mauzoleum, musíte vyrazit do hanojských ulic v době, kdy Vietnam vstává ranní rozcvičkou. To znamená před sedmou.

Fronta nedočkavců roste, krátce po otevření mauzolea dosahuje stovek metrů. Převládají starší Vietnamci a školní výpravy, děti v košili s rudým šátkem. Dohlížitelka u vstupní brány upozorňuje: vše kromě peněz je nutné nechat v šatně. Hlavně fotoaparáty a kamery.

Přestože si Ho Či Min přál, aby bylo jeho tělo po smrti zpopelněno, leží ve velkorysé budově v centru hlavního města Hanoje. Stavba má připomínat lotosový květ, ale pro návštěvníka z Evropy to je jen obrovská betonová krychle.

Ho Či Min

Ho Či Min

  • Narozen v roce 1890, vlastním jménem Nguyễn Sinh Cung
  • Ho Chi Minh znamená ve volném překladu "Ten, kdo je osvícený"
  • Revolucionář, premiér a v letech 1946 - 1969 prezident Severního Vietnamu
  • Jeho život je obestřen řadou mýtů
  • Pěstoval si image vzdělaného, skromného, lidového i vtipného Strýčka Ho

Mauzoleum je pro vietnamské turisty největší atrakcí vlastní země a nejvýznamnějším poutním místem Vietnamu.

"Viděl jsem ho už dvakrát. Dnes se na něj jdu podívat potřetí, poprvé i s dětmi. Každý Vietnamec by mu měl vzdát úctu. Vždyť je to největší osobnost ve vietnamských dějinách," říká čtyřicetiletý Duong, který s rodinou přijel ze 750 kilometrů vzdáleného milionového města Da Nang.

Další z turistického zájezdu ze středního Vietnamu říká: "Už mi bude sedmdesát. Půl roku jsem šetřil. Chtěl jsem spatřit Ho Či Mina. Aspoň jednou."

Komunistická vietnamská vláda živí Ho Či Minův kult osobnosti výstavbou pomníků či speciálními televizními pořady o jeho životě a boji za vietnamskou nezávislost. V každém knihkupectví najdete regál s knihami pouze o vietnamském národním hrdinovi. Na ulicích jsou vylepené plakáty s jeho citáty.

"Ho Či Min? Vietnamská komunistická strana z něho dělá nové náboženství pro Vietnamce. Nejhorší je, že většina lidí netuší, jak s nimi vláda manipuluje. A kdybyste tenhle můj názor zveřejnil s mým jménem a fotkou, mohla by mít moje rodina ve Vietnamu problémy," říká jeden z Vietnamců žijících v Česku.

Vietnamci na svém prvním prezidentovi oceňují jeho oddanost boji za nezávislost proti Francouzům. Hlavně na severu země si většina obyvatel komunistického vůdce upřímně váží. Jeho podobiznu má doma většina vietnamských rodin, Ho Či Minova hlava Vietnamce pozoruje i v pagodách. Také za hranicemi včetně západních zemí jej politici často uznávají jako významného státníka.

S Ho Či Minem je spjata řada vietnamských památek. Jde o domy, kam národní hrdina jezdil na prázdniny, kde žil jeho otec nebo místa která prostě jen před padesáti lety navštívil na několik dní. A největší památkou je právě hanojské mauzoleum.

Vstup hlídají hruď vypínající, v pozoru postavení strážci. Dva kroky za nimi klesne teplota snad o deset stupňů. Strohý interiér je udržován v chladu.

Strážce pořádku do mě strčí a rázně naznačí, že ruce za zády mít nebudu. Pěkně podél těla. Stejně tak není dovoleno přijít neslušně oblečen či strčit ruce do kapes. Klobouk nebo kšiltovku je nezbytné sundat.

Po vystoupání schodů a vstupu do hlavní místnosti teplota poklesne ještě víc. Tělo ve skleněném sarkofágu hlídají čtyři nehybní strážci, u každého rohu stojí jeden. Ležící postava je dokonale nasvícená. Překvapí její křídově bílá barva.

Hlava s pramenem stříbrných vlasů je lehce podepřená, ruce vyhublé. Prohlídka začíná zprava, pak kolem nohou doleva. Uprostřed místnosti vidíte přímo do Ho Či Minových nosních dírek a říkáte si, že restaurátoři odvádějí dokonalou práci.

V místnosti vrčí klimatizace, jinak je ticho. Policisté dbají na to, aby se řada obdivovatelů neustále sunula dopředu. Čtyřicetiletá dáma v žlutohnědém kostýmku přesto na vteřinu zastaví, sepne ruce a ukloní se.

Celá prohlídka Ho Či Minova těla netrvá déle než půl minuty. Pak sejdeme ze schodů, otepluje se a Vietnamci se rozpovídají o svém zážitku. Čeká je další atrakce. Muzeum věnované Ho Či Minovi.

Podívejte se na původní fotoreportáž: Vietnam se mění, sekunduje Číně

autor: Zdeněk Mihalco | 12. 1. 2008 11:35

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama