Fotoreportáž: Vietnam se mění, sekunduje Číně

Jan Hořínek, Zdeněk Mihalco
13. 1. 2008 11:30
Vietnam je zemí ekonomického i populačního růstu

Hanoj - Mrholí a v horském údolí kdesi na severu Vietnamu buldozer zaplouvá do jemného bláta. Až do teď byla cesta sjízdná jen za suchého počasí, které ve Vietnamu není často. To se změní. Zítra cestu vylijí asfaltem.

Změní se i další cesty a města. Vietnamská ekonomika si pět let po sobě udržuje tempo růstu přesahující 7 procent. Jako jedna z mála světových ekonomik dokáže dlouhodobě držet tempo růstu se sousední Čínou. Avšak přestože Vietnam rychle bohatne, stále nedosáhl životní úrovně ostatních ekonomických tygrů v regionu - Thajska, Malajsie ani Filipín.

Foto: Jan Hořínek

Ho Či Minův pomník a motorka. Dva symboly současného Vietnamu. Ho Či Minův kult osobnosti je všudypřítomný stejně jako motocykly. To platí i v severovietnamské baště z českého pohledu poněkud zastydlého vietnamského komunismu s názvem Ha Giang. Ho Či Minův pomník s dětmi, nad ním vietnamská a sovětská vlajka. Nad ulicemi září blikající žárovky ve tvaru srpů s kladivy.

Foto: Jan Hořínek

Organizace Reportéři bez hranic řadí Vietnam vedle Kuby či Barmy mezi země s nejnižší svobodou tisku na světě. I když některé další organizace či například týdeník The Economist uvádí, že například proti sousední Číně jsou ve Vietnamu svobody slova i lidí na vyšší úrovni. Většina Vietnamců necítí potřebu aktivně se domáhat změny režimu. Do drobného podnikání vláda nezasahuje, budují se nové cesty a plánují megalomanské projekty. Z chudých domků se Vietnamci hlavně ve větších městech stěhují do barevných vil. Vietnam se mění.

Foto: Jan Hořínek

Vietnam se táhne kolem moře a i široké řeky jsou plné ryb. Hlavním odvětvím vietnamského zemědělství zůstává pěstování rýže. Vietnam patří ke třem největším vývozcům této plodiny na světě. Pěstování rýže, její zpracování a obchodování s ní zaměstnává více než polovinu vietnamské populace.

Foto: Jan Hořínek

Většina z téměř 90 milionů Vietnamců obývá hlavně pobřežní oblasti. Zalidněnost je vysoká, lidí stále přibývá je vysoká a místa ubývá. Ubývá i pralesní porost. Většinu původních pralesů nahradila pole. Zbývá několik národních parků a horské oblasti na severu země, kde přebývají statisíce příslušníků národnostních menšin.

Foto: Jan Hořínek

Ve Vietnamu sídlí 54 národů. Zatímco na severu země příslušníci menšin nosí tradiční oděv a dodržují původní tradice, ve středním a jižním Vietnamu je od ostatních Vietnamců rozeznáte leda odlišným tvarem obličeje či barvy pleti. Asimilační politika vietnamské vlády tam je úspěšná. Životní styl menšin se však mění ve všech oblastech. Takřka každá domácnost vlastní televizi se satelitem. A samozřejmě motorku.

Foto: Jan Hořínek

Motocyklové šílenství na ulicích jednoho z jihovietnamských měst. Na silnicích dochází často k nehodám, mnohdy se smrtelnými následky. Zmatek zvyšují desetitisíce motocyklů, které vlastní většina domácností. Ročně zemře na vietnamských silnicích 13 tisíc lidí. Vláda chce současný stav vyřešit například zákonem nařizujícím nosit za jízdy na motorce přilbu. Motocykl si v posledních letech koupila více než polovina vietnamských rodin. Zatímco před pár lety ulice křižovaly tisíce cyklistů, dnes města burácejí zvuky motorů.

Foto: Jan Hořínek

Tradiční oblečení nahrazuje zboží z Číny. Plastové sandály, šusťákové soupravy a vybledlé kožené bundy Evropanům připadají jako vrchol nevkusu. Tradiční špičaté klobouky a dívčí roušky jsou stále v oblibě.

Foto: Jan Hořínek

Přestože vietnamská ekonomika roste závratným tempem, průměrná mzda Vietnamců je velmi nízká, mnohonásobně nižší než v Česku. Japonskou módu nebo zboží ze západu si může dovolit málokdo. A tak se vyrábějí a nakupují kopie. Kopie hudebních nosičů, filmů, oblečení, knih a počítačových her.

Foto: Jan Hořínek

Internetové kavárny najdete ve Vietnamu i v každém příhraničním zapadlém městečku. On-line svět okouzluje všechny generace včetně šestiletých a šedesátiletých Vietnamců. Masivní rozšíření internetu dělá starosti vietnamské vládě. Zatím však nijak vážné. Vietnamci totiž na internetu vyhledávají informace výjimečně. Raději hrají on-line hry.

Přečtěte si původní reportáž: Chci spatřit tělo Ho Či Mina. Aspoň jednou

Zpět na speciál Proměny východoasijské společnosti

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

před 39 minutami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy