Političtí analytici ve Spojených státech kdysi zprůměrovali, jak má vypadat kandidát na post prezidenta USA, aby měl minimální šance uspět. Z historických dat i průzkumů veřejného mínění jasně vyčetli tři základní diskvalifikační prvky: Kandidát nesmí být žena. Musí mít bílou barvu kůže. A nesmí být muslim.
Hillary Clintonová
- Devětapadesátiletá senátorka za stát New York je považována za favoritku mezi demokratickými uchazeči o prezidentský úřad. Je chytrá a přímá, možná trochu idealistka, ozývá se z tábora přívrženců. Kritici namítají, že je příliš názorově vyhraněná a polarizuje společnost a z jejich úst lze zaslechnout i takové výrazy, jako je "cynická lhářka" nebo "ultraliberálka".
- Část Američanů jí nemůže zapomenout, že v roli první dámy neskrývala vlastní ambice a zasahovala i do politiky.
- V senátorských volbách poprvé porazila Ricka Lazia, který nastoupil do kampaně místo populárního newyorského starosty Rudolpha Giulianiho, který odstoupil ze zdravotních důvodů. První úspěch byl o to cennější, že jí bylo vyčítáno, že s New Yorkem nemá nic společného. Loni opět s převahou zvítězila.
- Hillary Rodham Clintonová se narodila 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka.
- V 16 letech se na straně republikánů prvně zapojila do politiky, když pracovala v kampani prezidentského kandidáta Barryho Goldwatera.
- Její politické přesvědčení se změnilo v roce 1968 pod vlivem hippies a hlavně kvůli válce ve Vietnamu. V roce 1969 vystudovala na Wellesleyské koleji politické vědy a později ukončila práva na Yaleově univerzitě, kde se poprvé setkala s Clintonem.
- Jako mladá advokátka získala v roce 1974 prestižní práci ve výboru pro vyšetřování aféry Watergate, která jí otevřela dveře do nejrenomovanějších advokátních kanceláří. Ona však odjela za Billem do Arkansasu, kde se o rok později vzali a Hillary se věnovala obchodnímu právu, už předtím byla vůdčí osobností Fondu na ochranu dětí. Stala se také společnicí advokátní kanceláře Rose Law Firm v Little Rocku, hlavním městě Arkansasu.
- Během Billova prvního působení v křesle guvernéra Arkansasu (1979-1981) ji kritizovali za zjev i feministické tendence - i po narození dcery Chelsea (1980) si nechala dívčí příjmení. Prý mohla za neúspěch manželovy druhé kandidatury na guvernéra. Po jeho znovuzvolení v roce 1982 však stála po Billově boku "nová" Hillary. Odbarvila si vlasy, brýle vyměnila za kontaktní čočky, pořídila si nový šatník a konečně přijala manželovo příjmení.
- První fiasko Hillary připravily její ambice podílet se na prezidentské moci. Její velkolepá kampaň za celonárodní systém zdravotního pojištění skončila v roce 1994 debaklem. V lednu 1996 jako vůbec první manželka prezidenta předstoupila před velkou porotu, aby vypovídala o své úloze ve skandálu Whitewater (pozemkové a finanční machinace). Obžalována nakonec nebyla.
- Hlavním mediálním tahákem ale byl vztah jejího muže s Lewinskou. Clinton měl problémy nejen doma, ale i v politice, kde čelil impeachmentu. Způsob, jakým Hillary podpořila manžela, jí získal přízeň mnoha Američanů. "Jsem tady, protože miluji Billa. Respektuji ho, věřím tomu, co vytvořil a co jsme udělali společně. A když to někomu nestačí, dobře, ať mu nedává svůj hlas," řekla tehdy v televizi. Mnozí jí však neodpustili to, že aféru zpočátku označovala za spiknutí pravicových kruhů.
- Po odchodu z Bílého domu v roce 2001 si Clintonovi podle tisku vybudovali do značné míry oddělené životy. V roce 2003 jí vyšla za velkého zájmu kniha memoárů Living History (Živoucí historie), ve které například napsala, že jí manžel lhal o vztahu s Lewinskou více než půl roku až do své výpovědi před velkou porotou, a popsala i další pikantnosti. Jako americká první dáma navštívila dvakrát bez doprovodu svého muže i ČR.
Pramen: ČTK
Po dnešku se tato lety ověřená teorie otřásla v základech, nedotčená zůstala jen podmínka číslo tři.
Hillary Clintonová, žena exprezidenta Billa Clintona a nyní především demokratická senátorka, oficiálně oznámila kandidaturu pro prezidentské volby.
"Po šesti letech (vlády prezidenta) George Bushe je načase obnovit naděje Ameriky," prohlásila Clintonová na videozáznamu, v němž na úvod své předvolební kampaně vybízí voliče, aby s ní zahájili dialog o zásadních otázkách, jako je zdravotnictví, sociální zabezpečení či válka v Iráku.
"Nezahajuji pouze kampaň, zahajuji diskusi s vámi, s Amerikou... Debatujme. Konverzace ve Washingtonu byla v poslední době trochu jednostranná, nemyslíte?" podotkla senátorka, který byla v listopadu v New Yorku znovuzvolena do Senátu na své druhé funkční období.
Její oznámení přišlo jen několik dní poté, co stejný krok učinil (rovněž demokrat) Barack Obama.
Jestliže Clintonová může být první ženou v čele Bílého domu, pak Obama by mohl být prvním americkým černošským prezidentem.
Otázka je, který z nich vychýlí ručičku sympatií v partaji na svou stranu. V nominačním souboji se jim na záda pokusí dýchat ještě někdejší senátor John Edwards, který se ucházel o viceprezidentský úřad po boku Johna Kerryho před dvěma lety.
Černého Petra drží guvernér státu Nové Mexiko Bill Richardson. Ten by se pro změnu - v případě vítězství - stal prvním hispánským prezidentem. Ke svým úmyslům se hodlá podle agentury AP vyjádřit v neděli.
Volby jsou v USA plánovány na listopad 2008.
