Den poté, co americký prezident oznámil agresivní strategii pro násilím pohlcený Irák, George Bush svým vojákům řekl: Nečekejte, že okamžitě ubude obětí.
"Nová strategie nepřinese výsledky hned, chvíli to zabere," řekl Bush posádce ve Fort Benning, jejichž bezmála 4 tisíce vojáků zamíří do Iráku. "Za čas ale můžeme čekat pozitivní změny," doufá prezident.
Jsou to mé chyby
Bush v polovině týdne předstoupil před Američany se zásadním projevem, přenášeným živě všemi hlavními televizními stanicemi. Odpovědnost za chyby učiněné v Iráku vzal na sebe.
Jako hlavní chybu označil fakt, že irácké a americké síly bojující s radikály nebyly posíleny už dříve.
Cesta k vítězství a odchodu Američanů podle něj nyní vede nejprve přes další posílení jednotek USA v Iráku a další hospodářskou pomoc irácké vládě.
"Jestliže zvýšíme svou podporu v tomto klíčovém okamžiku a pomůžeme Iráčanům prolomit současný koloběh násilí, urychlíme tak příchod dne, kdy naše jednotky začnou odcházet domů," řekl Bush.
Do Bagdádu a na západ Iráku
K současným 132 tisícům vojáků přibude dalších 21 500. První část už na konci ledna, další v březnu. Jejich úkol? Zlikvidovat povstalce, teroristy a příšlušníky sunnitských i šíitských milic v Bagdádu a provincii Anbar, kde je násilí nejhorší.
Na vyslání dalších vojáků a na poskytnutí další ekonomické pomoci Iráku chce americký prezident uvolnit 6,8 miliardy dolarů.
Válka stála Spojené státy za téměř čtyři roky už přes 400 miliard dolarů, o život přišlo více než tři tisíce Američanů.
Iráčané aktivnější
Spolu s Američany se ozbrojeným skupinám postaví také irácká armáda, která by měla hrát větší úlohu než dosud. Tak to alespoň slibuje irácký premiér Núrí Malikí.
Úder má být veden nejen proti sunnitským ozbrojencům, ale i proti milicím radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra. Ten je součástí vládnoucí šíitské koalice, ale jeho ozbrojenci mají na svědomí sektářské vraždy sunnitů.
Obnovení klidu a pořádku v Bagdádu během několika následujících měsíců považuje Bushova vláda za klíčové pro zlepšení bezpečnostní i ekonomické situace v zemi.
Bush chce, aby irácká armáda a policie postupně převzaly hlavní zodpovědnost za bezpečnost ve všech osmnácti provinciích. Dosud ji mají jen ve třech.
Prezident naprosto negoval hlavní doporučení, která mu v prosinci adresovala expertní skupina Iraq Study Group, vedená bývalým ministrem zahraničí Jamesem Bakerem.
Ta navrhla postupné snižování počtu vojáků v Iráku a dialog se Sýrií a Íránem jako státy, které mají na dění v Iráku vliv. Bush ale dnes naznačil, že s těmito zeměmi jednat nehodlá
Demokraté zklamáni
Demokraté, kteří v listopadových volbách ovládli obě komory Kongresu, podle očekávání ve společném prohlášení bezprostředně po projevu Bushův plán na vyslání dalších vojáků odmítli.
Dožadovali se větší odpovědnosti iráckého vedení, které se podle jejich názoru příliš spoléhá na Američany.
"Více amerických vojáků brání Iráčanům dělat více," uvedli. Podle nich je třeba "bojovat efektivně a bezpečně se vrátit".
Podle většiny demokratických senátorů a členů Sněmovny reprezentantů Bush opakuje předchozí chyby a výsledkem jeho návrhu bude znovu zklamání a další násilí.
Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid se vyjádřil stručně, ale jasně: "Nepodporujeme další eskalaci války."
Výjimkou je senátor Joseph Lieberman, který ale kandidoval jako nezávislý. Bez Američanů bude podle něj Iráku hůř, ne lépe.
"Pokud se Amerika stáhne nebo přestane bojovat, zanechá Irák v troskách. Vyvolá to totální občanskou válku," citovala Liebermana agentura Reuters.
List Washington Post uvádí, že špičky Pentagonu a američtí velitelé přímo v Iráku nejsou novým návrhem nadšeni. Odstupující nejvyšší velitel amerických vojsk v Iráku John Abizaid se před dvěma měsíci vyslovil proti dalším posilám.
Proti veřejnosti
Veřejné mínění ve Spojených státech se jednoznačně staví proti Bushově strategii v Iráku. Podle prosincového průzkumu agentury AP a společnosti Ipsos Poll je spokojeno s prezidentovou politikou vůči Iráku jen 27 procent Američanů.
Pro vyslání dalších tisíců vojáků je podle Gallupova ústavu šestatřicet procent obyvatel USA, proti jedenašedesát procent. To koresponduje s výsledky listopadových kongresových voleb, v nichž demokraté získávali hlasy lidí nespokojených s vývojem v Iráku.
