* Chávez podlehl rakovině tlustého střeva, nepomohly operace ani chemoterapie. * Na konci února jeho stav zhoršila infekce dýchacích cest. * V pátek bude pohřeb, do měsíce se uskuteční nové prezidentské volby.
Caracas - Venezuelský prezident Hugo Chávez je mrtev. Rakev s jeho tělem opustila vojenskou nemocnici.
Vojáci ji umístili na vůz, který vyjel z nemocničního areálu do ulic venezuelského hlavního města Caracasu. V nich se shromáždily davy lidí, aby zesnulému lídrovi vzdali čest, napsala agentura Reuters.
"Chávez do pantheonu," skandovali Chávezovi stoupenci. Připomínali tak mauzoleum, které prezident nechal postavit pro ostatky jihoamerického bojovníka za svobodu Simóna Bolívara.
Venezuelský viceprezident Nicolás Maduro národu v úterý oznámil, že vůdce podlehl rakovině. "Je to chvíle hluboké bolesti," uvedl.
Země vyhlásila týdenní státní smutek, státní pohřeb bude v pátek. Kde přesně bude Chávezovo tělo uloženo, úřady zatím neoznámily.
Zvěsti o smrti prezidenta kolovaly zemí už v úterý odpoledne, když se nejvyšší představitelé země, včetně špiček armády, sjeli do Madurova sídla na mimořádnou poradu.
Velení armády v přímém televizním přenosu přísahalo věrnost dosavadnímu viceprezidentovi Madurovi jako nové hlavě státu. Vedení země rozhodlo o rozmístění armádních a policejních hlídek ve velkých městech a na hlavních silnicích.
V Caracasu se tisíce truchlících lidí sešly v centru a před vojenskou nemocnicí, kde prezident zemřel.
Chávez se v polovině února vrátil domů z Kuby. Jeho stav se minulý týden prudce zhoršil, lékaři konstatovali infekci dýchacích cest.
Na Kubě podstoupil za poslední dva roky čtyři operace, tu poslední provedli vloni 11. prosince ruští specialisté. Politikovi nepomohly ani chemoterapie.
Osmapadesátiletý venezuelský prezident, který se sám považoval také za vůdce revolučního "antiimperialistického světa" a odporu proti politice USA, trpěl nádorem tlustého střeva. Ten se rozšířil do močového měchýře a páteře, poslední dny trávil patrně nejznámější latinskoamerický státník v bezvědomí na dýchacích přístrojích.
Zemřel necelého půl roku poté, co začátkem října znovu vyhrál prezidentské volby, když pro něj hlasovalo přes 54 procent venezuelských voličů. V pořadí čtvrtý prezidentský mandát už ale ani nestačil zahájit.
Chávezova politika velkých sociálních výdajů, zestátňování soukromých firem a kritiky Spojených států měla dost obdivovatelů. A nejen v Latinské Americe.
Když v roce 2006 přiletěl do Vídně na summit EU - Latinská Amerika, dostalo se mu od místních příznivců přijetí hodné rockové hvězdy a uspořádal dokonce mítink, na kterém si užíval velkých ovací.
Jméno Chávez se díky jeho mediálně vděčným vystoupením stalo známé po celém světě. "Dříve si lidé spojovali Venezuelu jen s ropou nebo krásnými ženami. Teď i s Chávezem," řekl agentuře Reuters v Caracasu evropský diplomat, který si nepřál být jmenován.
Prezident znárodňoval banky, průmyslové podniky a také hlavního tahouna venezuelské ekonomiky. Státní ropnou společnost PDVSA.
Venezuela má podle nedávných zjištění možná druhé největší zásoby ropy na světě - po Saúdské Arábii - a příjmy z "černého zlata" umožňovaly Chávezovi provozovat jeho velmi štědrou sociální politiku.
Mezi zaměstnanci PDVSA měl velkou podporu. Šéf jejich odborů loni před volbami prohlásil, že pokud zvítězí Chávezův odpůrce z řad opozice, pracovníci vstoupí do stávky a nepřipustí, aby podíl ve firmě znovu získali zahraniční investoři.
Cháveze - otce čtyř dětí - milovali obyvatelé chudých předměstí a slumů. Byl hlavně jejich prezidentem. Kritici mu kromě jiného vyčítali, že za jeho vlády stoupla kriminalita a že jeho hospodářská politika nemotivuje a ničí soukromé podnikatele.
Venezuelský prezident sice neposlal svoji armádu do žádné války a neposkytl výcvik žádné zahraniční vojenské organizaci, ale diplomaticky a hospodářsky podporoval ty, se kterými jsou Evropská unie nebo USA ve sporu.
Ostrý protiamerický kurs provázel Cháveze do posledních minut. Venezuelská vláda dala v úterý v den jeho smrti 24 hodin na opuštění země americkému vojenskému přidělenci Davidu Delmonicovi, kterého obvinila z podílu na spiknutí proti Venezuele.
Do poslední chvíle hájil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, stál také za syrským diktátorem Bašárem Asadem nebo v EU ignorovaným běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Často jezdil do Íránu.
I přes ostrou protiamerickou rétoriku ale Venezuela do USA dodávala ropu.
Některé jeho výroky svět pobavily. Například když nabádal Venezuelany, aby šetřili s vodou a trávili méně času ve sprchách. "Mám to přesně spočítané. Stačí tři minuty a už nesmrdím," radil tehdy.
Chávez se narodil v roce 1954 v rodině učitele na severu země. Dal se na armádní kariéru, k výsadkářům. Údajně byl velmi dobrý v baseballu, který je ve Venezuele populární.
V roce 1992 se zapletl do pokusu o puč proti tehdejšímu prezidentovi Perézovi. Většina armádního vedení se ale nepřidala, takže Chávez skončil na dva roky ve vězení.
Jeho rétorické schopnosti, charisma a sliby, že Venezuela se pod jeho vedením změní, mu ale zajistily politický úspěch. V roce 1998 vyhrál prezidentské volby.
V referendu zrušil omezení počtu prezidentských mandátů, proto mohl loni znovu kandidovat a vyhrát počtvrté. Osud mu ale další roky u moci už nedopřál. Byl o osmadvacet let mladší než jeho velký vzor Fidel Castro, přesto zemřel dříve.
Ve funkci ho prozatím nahradí ve světě málo známý viceprezident Nicolás Maduro, bývalý ministr zahraničí a ještě dříve řidič autobusu. Venezuelanům slibuje, že "Chávezova revoluce" bude pokračovat.
Podle ústavy se mají nejpozději do měsíce konat nové volby. "Viceprezident přebírá prezidentské pravomoci a volby se uskuteční v příštích 30 dnech," potvrdil v noci venezuelský ministr zahraničí Elías Jaua.
Ve volbách se zřejmě střetne Maduro s Chávezovým poraženým soupeřem z říjnových prezidentských voleb Henriquem Caprilesem.
