Caracas - Venezuelský prezident Hugo Chávez, který ve své zemi vyhrál v neděli už čtvrté volby za sebou, má velkolepé plány, jak změnit světový obchod s ropou a jak společně s černým zlatem vyvážet také socialistickou revoluci.
Chávez chce výrazně redukovat vývoz suroviny do Spojených států a naopak navýšit export do Číny a dalších asijských zemí, a to za ceny, které si někdejší rozvojové a dnes hospodářsky rychle se rozvíjející země mohou dovolit.
Společně s ropou jim hodlá dodat návod, jak vytvořit spravedlivější svět pro všechny.
Má k tomu posloužit program postupného zestátnění energetického sektoru, provázený rozsáhlými státními subvencemi, díky němuž se dá dnes ve Venezuele koupit nejlevnější benzin na světě. Jeden litr za dva centy, tedy přibližně za čtyřicet haléřů.
"Za posledních deset let jsme snížili počet lidí žijících pod prahem chudoby v naší zemi na polovinu," hřímal Chávez na jednom z předvolebních shromáždění. "Do roku 2019 chudoba z Venezuely definitivně zmizí!"
Levný benzin ulehčuje životní situaci nejchudších částí obyvatelstva. Zisky z ropy zase plynou do zdravotnictví, které tak je bezplatné, státní kasa ale díky velkorysým prodejům suroviny směřujícím na Kubu či do Nikaraguy a Dominikánské republiky či jiných "spřátelených" států přichází každoročně o astronomické částky.
Kubánskou spotřebu 175 tisíc denních barelů ropy kryje Venezuela ze dvou třetin. "Ostrov svobody" tak Chávez dotuje třemi a půl miliardami dolarů ročně.
Otázkou je, jak dlouho si ještě třicetimilionová země bude moci podobnou politiku dovolit.
Drahá těžba vyžaduje nové investice
Venezuelský ropný průmysl, který Chávez z podstatné části znárodnil, potřebuje modernizovat a to si vyžádá obrovské investice. Platí to zejména pro beznadějně zastaralé rafinerie v ústí Orinoka.
Venezuela sice prodává Spojeným státům a dalším zemím barel ropy za ceny převyšující sto dolarů, zároveň ale nakupuje barel benzinu za přibližně 400 USD. Do nákupu pohonných hmot a subvencovaných cen benzinu tak každoročně vloží 9,4 miliardy dolarů a tedy ekvivalent čtyř a půl procenta hrubého domácího produktu.
Venezuela má podle nejnovějších odhadů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) největší zásoby suroviny na světě. Mohou za to bohatá naleziště extra těžké ropy v bituminózních píscích poblíž řeky Orinoko v centrální části země.
OPEC stanovil tamní vytěžitelné zásoby na 296 miliard barelů ropného ekvivalentu, což je ještě o desetinu více než v případě Saúdské Arábie.
Celkové zásoby venezuelské ropy odhaduje Americká geologická služba na více než půl bilionu barelů. Tak jako v případě kanadských bituminózních písků se ale těžba suroviny notně prodražuje. Přírodní dehty je totiž zapotřebí nejdříve zahřát na přibližně 450 stupňů Celsia a tím je přeměnit v ropu schopnou téci potrubím.
Spotřebovává se přitom obrovské množství plynu - takové, jaké odpovídá čtyřiceti procentům ropného ekvivalentu získaného zahřátím z bitumenů.
Chávez přesto plánuje, že do sedmi let navýší těžbu z orinockých nalezišť ze současných tří na šest milionů barelů ropy denně. Jelikož současný čistý příjem z těžby suroviny představuje 70 miliard dolarů ročně a ceny mají jít v příštích letech nahoru, slibuje si od příštího exportu částku nejméně dvojnásobnou.
Jen export do Číny navýšil v průběhu tohoto roku o více než padesát procent. Výměnou za to získal od Pekingu výhodné půjčky v hodnotě 32 miliard dolarů.
"Na čínský trh teď prodáváme denně 640 tisíc barelů ropy," nechal se nedávno slyšet venezuelský ministr ropného průmyslu Rafael Ramiréz. Do tří let chce export do někdejší Říše středu zdvojnásobit a obdobně jedná také s Indií či Vietnamem.
Levná venezuelská ropa by tak mohla zahýbat celosvětovým trhem, který dychtí po každém milionu denních barelů navíc.
Stávající těžba drží krok s poptávkou pohybující se na úrovni 90 milionů barelů denně jen díky netradičním zdrojům energie, jako je zkapalněný zemní plyn či bionafta.
Tím nejvýznamnějším z těchto zdrojů se ale díky orinockým bituminózním pískům má stát právě venezuelská extra těžká ropa. Její produkci naplánovala Venezuela pro nejbližší období na půl milionu denních barelů.
