Chávez a Uribe si nadávali na obědě. Zasáhl Castro

Roman Gazdík
23. 2. 2010 10:31
Latinská Amerika prý podporuje nárok Argentiny na Falklandy
Chávez, Uribe a latinskoamerický revolucionář Simón Bolívar v dobách relativního smíru
Chávez, Uribe a latinskoamerický revolucionář Simón Bolívar v dobách relativního smíru | Foto: Reuters

Cancún - Dvaatřicet zemí Latinské Ameriky a Karibiku se nyní schází v mexickém Cancúnu, aby debatovaly o prohloubení regionální integrace a ustavily plnohodnotnou instituci. Ta by měla být protiváhou Organizace amerických států (OAS), která je v očích Latinské Ameriky příliš ovládaná Spojenými státy.

V současné době funguje Rio Group pouze jako pracovní skupina a na rozdíl od OAS, která je konstruována po vzoru OSN, nemá ústřední sekretariát ani valné shromáždění a spoléhá se na každoroční jednání hlav států.

V nové organizaci, která ovšem nevznikne dříve než v roce 2011, nemají být ani USA ani Kanada.

"Je čas na to, aby se latinoameričané a obyvatelé Karibiku spojili," prohlásil hostitel "Summitu jednoty", mexický prezident Felipe Calderón.

Jednota zatím hudbou budoucnosti

Summit Skupiny Rio a EU pořádala během svého předsednictví Česká republika
Summit Skupiny Rio a EU pořádala během svého předsednictví Česká republika | Foto: eu2009.cz

Místo jednotného hlasu však byly z Cancúnu slyšet i hádky. K velké rozepři došlo podle CNN v pondělí na pracovním obědě za zavřenými dveřmi mezi kolumbijským prezidentem Álvaro Uribem a jeho venezuelským protějškem Hugo Chávezem.

Podle jednoho diplomata, který si nepřál být jmenován, na sebe Chávez a Uribe křičeli urážky a nepublikovatelné výrazy a musel je uklidnit kubánský prezident Raúl Castro.

"Jak je možné, že spolu bojujeme na summitu, který si klade za cíl země Latinské Ameriky a Karibiku sjednotit?" zeptal se prý Castro nadávajících.

Podle expertů je však jednota Latinské Ameriky hudbou vzdálené budoucnosti. V centru sporu stojí Venezuela, Kolumbie a Ekvádor, které se před dvěma lety dokonce ocitly na pokraji války. Kolumbie a Venezuela v posledních měsících opět posílily přítomnost vojáků na svých hranicích a Ekvádor nemá s Kolumbií stále úplné diplomatické styky.

Venezuela v minulém roce tvrdě kritizovala svého souseda za to, že umožnil využívání základen na svém území americkým vojákům. Vedle těchto sporů existují také dlouhodobé tenze mezi Ekvádorem a Peru, Peru a Chile, Bolívií a Peru a Chile a Bolívií.

Foto: Aktuálně.cz

Na summit nebyl také pozván nový honduraský prezident Porfirio Lobo, který se dostal k moci při listopadových volbách konaných půl roku po puči, který odstavil od moci Chávezova spojence Manuela Zelayu.

Skupina Rio na straně Argentiny ohledně Falkland

Prezidenti latinskoamerických a karibských států rovněž řešili spor o těžbu ropy na Falklandských ostrovech mezi Velkou Británii a Argentinou. Podle argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové-Kirchnerové se přitom postavili na stranu Buenos Aires.

"Hlavy států zde zastoupené znovu potvrzují svoji podporu legitimním právům Argentiny v jejím sporu ohledně suverenity s Velkou Británií," citovala prezidentka údajné Calderónovo vyjádření. Veřejně se však k tomuto tématu mexický prezident nevyslovil.

Někteří politici však vyjádřili podporu Argentině sami. Vedle Huga Cháveze a jeho nikaragujského protějšku Daniela Ortegy se ve prospěch Buenos Aires vyslovila i největší regionální mocnost a tradiční argentinský rival Brazílie.

"Malvíny (argentinský název pro Falklandy) musejí být znovu integrovány pod suverenitu Argentiny," prohlásil poradce brazilského prezidenta pro zahraniční otázky Marco Aurelio-García. "Na rozdíl od minulosti teď panuje v Latinské Americe ohledně argentinských nároků konsensus."

Británie okupovala Falklandy nacházející se 480 kilometrů od argentinského pobřeží od roku 1833 a vedla o ně s Argentinou roku 1982 válku, při které zahynulo 255 britských a 649 argentinských vojáků a tři falklandští civilisté.

Argentina si začala klást na souostroví nárok už krátce po svém založení roku 1816, ale formálně bylo její součástí - a to za ještě velmi kontroverzních podmínek - jenom po krátkou dobu.

Skupina Rio se v Cancúnu také dohodla na poskytnutí pomoci ve výši 25 milionů dolarů zemětřesením postiženému Haiti.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Airbnb kvůli pandemii ztrojnásobila čtvrtletní ztrátu na 1,2 miliardy dolarů

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, v prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 1,17 miliardy dolarů (24,6 miliardy Kč), což je meziročně nárůst na více než trojnásobek. Tržby se ale zvýšily o pět procent na 887 milionů USD (18,7 miliardy Kč), uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Na hospodaření stále doléhají dopady koronavirové krize a s ní spojené omezení cest.

Tržby jsou ale vyšší i ve srovnání s rokem 2019, tedy s obdobím před pandemií. Firma také zaznamenala nárůst počtu rezervací, což dává do souvislosti s ustupující pandemií a s očekávaným návratem k masovému cestování. K vysoké ztrátě v prvním čtvrtletí částečně přispěly i výdaje, které má firma s obsluhou dřívějších úvěrů.

Protipandemická opatření mají negativní dopady na tržby Airbnb v celém světě, zejména ale v Evropě. Růst poptávky po cestování firma zaznamenala ve Spojených státech, zájem registruje u pronájmů blízko pláže a na horách. U rezervací ve městech, kde byl před pandemií zájem tradičně velmi silný, se zatím nic zásadního nezlepšilo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy