Britové začínají těžit na Falklandech. Válka prý nebude

Roman Gazdík
22. 2. 2010 15:12
Argentina požaduje kontinentální blokádu Falkland. Získala prvního spojence, Huga Cháveze
Britské Falklandy jsou známé odlehlostí, rybami a ovcemi. Žije tu pouze necelých tři tisíce obyvatel.
Britské Falklandy jsou známé odlehlostí, rybami a ovcemi. Žije tu pouze necelých tři tisíce obyvatel. | Foto: Chris Pearson

Buenos Aires/Londýn/Caracas - Spor mezi Velkou Británii a Falklandami na jedné straně a Argentinou na druhé se dostává do své další fáze. Britská ropná plošina, která vyrazila ze Skotska v listopadu, o víkendu doplula na místo určení a byla ukotvena přibližně 100 kilometrů severně od falklandského souostroví.

Společnost Desire Petroleum, která si plošinu najala, oznámila, že těžba by měla začít ještě v pondělí. Zelenou k tomu minulý týden dal i falklandský parlament, který nedal na protesty Argentiny, ani na její částečnou námořní blokádu.

Latinskoamerické země se ve stejný den sejdou v mexickém Cancúnu, aby debatovaly o rozšíření takzvané Skupiny Rio a založení nového regionálního tělesa konkurujícího Organizaci amerických států (OAS), kde by nebyly zastoupeny Spojené státy a Kanada.

Argentina doufá, že se jí v Cancúnu podaří získat podporu pro svůj záměr celokontinentální blokády Falkland. Zatím se na stranu Buenos Aires postavil pouze venezuelský prezident Hugo Chávez.

Foto: Aktuálně.cz

Už není rok 1982, královno

"Britové jsou falklandskou ropou posedlí, protože jejich ropná pole v Severním moři jsou nyní vytěžena. Kdy přestane Anglie porušovat mezinárodní právo? Britská královno, mluvím s tebou... čas impéria skončil, nevšimla sis? Vraťte Malvíny argentinskému lidu," prohlásil ve svém nedělním televizním projevu.

"Angličané stále Argentině hrozí. Věci se změnily, pokud sis nevšimla, anglická královno. Už nejsme v roce 1982. Pokud vypukne konflikt, buď si jistá, že Argentina už nebude sama jako kdysi," dodal prezident, který vyjádřil pochybnosti nad tím, že může existovat "demokracie s králi" v čele.

Británie okupovala Falklandy nacházející se 480 kilometrů od argentinského pobřeží od roku 1833 a svedla o ně s Argentinou roku 1982 válku, při které zahynulo 255 britských a 649 argentinských vojáků a tři falklandští civilisté. Argentina si začala klást na souostroví nárok už krátce po svém založení roku 1816, ale formálně bylo její součástí - a to za ještě velmi kontroverzních podmínek - jenom po krátkou dobu.

Obyvatelé ostrovů se v lidovém hlasování uspořádaném v šedesátých letech vyslovili, aby Falklandy zůstaly zámořským územím Spojeného království. Argentina to však považuje za nelegální a na svých mapách je vede jako součást provincie Ohňová země.

Válka vyloučena

Snaha těžit zde ropu spor dále vyostřila. Veškeré lodi mířící na Falklandy z argentinských vod musí od minulého týdne žádat o zvláštní povolení. Podle náměstka argentinského ministra zahraničí však bude Buenos Aires své aktivity prosazovat pouze mírovými prostředky.

"Válka je vyloučena a oni (Falklanďané) se této eventuality nemusejí bát," prohlásil Victorio Taccetti s tím, že Argentina "nemá jinou možnost", než je diplomacie.

"Nemáme peníze a nemáme vojáky. Nemůžete Spojené království porazit s luky a šípy," shrnul pro BBC obecné mínění v Argentině postarší obyvatel buenosaireského slumu Villa Treinta Uno.

Podle odhadů by mohlo být v okolí ostrovů až 60 miliard barelů ropy. Ropné společnosti se však domnívají, že pouze menší část z toho bude možné se ziskem vytěžit. Kromě toho se v hloubce od několika stovek až po tři tisíce metrů nacházejí také rozsáhlé zásoby zemního plynu.

Takhle vypadala stránka serveru Penguin News v pondělí ráno.
Takhle vypadala stránka serveru Penguin News v pondělí ráno. | Foto: Aktuálně.cz

Nové argentinské nároky

Argentina chce, aby se sporem zabývala OSN a její ministr zahraničí Jorge Taiana o tom bude ve středu v New Yorku mluvit s generálním tajemníkem organizace Pan Ki-munem.

Minulý rok Buenos Aires předložilo OSN žádost o přidělení rozsáhlých vod v okolí Falkland a jihoamerického kontinentu. Stalo se tak na základě nového průzkumu argentinského kontinentálního šelfu pokračujícího pod hladinou.

Zatímco politici ujišťují o míru, agresivnějších nátlakových prostředků využili neznámí argentinští hackeři, kteří v noci na pondělí umístili na hlavní internetovou stránku falklandského deníku Penguin News argentinskou vlajku doprovázenou zvuky písně Malvínský pochod.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Raúl Castro na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

Kubánský vůdce Raúl Castro v pátek na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení mocné Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je "plná vášně a protiimperialistického ducha". Informovala o tom agentura Reuters.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost nad tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Zveřejnila rovněž sankční seznam osmi bývalých i současných předních amerických činitelů, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva dnes také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nim šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečností poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

Zdroj: ČTK
Další zprávy