"Je jako příšera Pac-Man. Čím víc obětí sní, tím víc jich chce," stojí v konverzaci, kterou Chášukdží vedl před smrtí se svým přítelem, dalším kritikem poměrů v Rijádu, sedmadvacetiletým disidentem Omarem Abdulazizem.
O zprávách, které si tato dvojice vyměňovala přes chatovací aplikaci WhatsApp od října 2017 až do letošního srpna, informovala americká televize CNN. Ta kromě více než čtyř stovek textových zpráv získala přístup i k některým videím, fotografiím a zvukovým nahrávkám.
Jamal Khashoggi calls MBS a "beast" in private WhatsApp messages obtained by CNN: "The more victims he eats, the more he wants" https://t.co/NodoHHtHki pic.twitter.com/V2kYtZlwW9
— Oliver Darcy (@oliverdarcy) December 2, 2018
"Nepřekvapí mě, jestli se utlačování dotkne i těch, kteří mu fandí," pokračuje zpráva, ve které Chášukdží přirovnává bin Salmána k "příšeře" z kultovní plošinové hry. Zpráva pochází z letošního května a reaguje na zatčení čtveřice žen v Saúdské Arábii. Ty tehdy demonstrovaly za zrušení zákazu, který ženám znemožňoval usednout za volant. V červnu monarchie zákaz zrušila, a Saúdské Arabky tak nyní mohou řídit osobní a nákladní vozidla i motocykly.
"Zatčení jsou neoprávněná a nijak mu neposlouží, ale tyranie nemá žádnou logiku. (Bin Salmán) miluje násilí a utlačování a potřebuje se jimi chlubit," pokračuje Chášukdží, který korunního prince často označuje zkratkou "MBS".
Džamál Chášukdží, kritik rijádského režimu, byl zavražděn v říjnu na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Rijád později vraždu přiznal, zásadně ale odmítá podezření, že ji nařídil bin Salmán. K tomuto závěru přitom dospěla podle deníku The Washington Post americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Například podle ministra zahraničí USA Mikea Pompea ale neexistuje přímý důkaz, který by bin Salmána s vraždou spojoval.
Chášukdží pravidelně přispíval do zmíněného amerického listu The Washington Post. Jak ale podotkla CNN, oproti zveřejněné konverzaci se Chášukdží ve svých článcích, které si mohl na rozdíl od soukromého chatu přečíst kdokoliv, vyjadřoval na adresu korunního prince umírněně.
Plán na vytvoření elektronické armády
Chášukdží a Abdulaziz ve společné konverzaci například spřádali plány na založení elektronické "armády". K aktivitě chtěli vyburcovat hlavně mládež žijící v Saúdské Arábii, která by pomohla rozkrývat státní propagandu na internetu. Celému plánu přezdívali "Kyber včely".
Chtěli také vytvořit stránku, která by informovala o zneužívání lidských práv v Saúdské Arábii. "Nemáme žádný parlament, máme jenom Twitter," psal Abdulaziz s tím, že tato sociální síť je i nejsilnější zbraní saúdskoarabského režimu.
Dvojice odpůrců Rijádu měla i vymyšlené, jak se ubránit případnému odhalení. Kritikům režimu v Saúdské Arábii, kteří by s nimi spojili síly, chtěli poslat zahraniční SIM karty. Saúdskoarabští disidenti by tak mohli přidávat příspěvky na Twitter, aniž by se báli, že jejich kroky bude někdo sledovat.
Chášukdží byl odhodlán investovat do projektu i vlastní peníze a sehnat také finanční pomoc od utajených sponzorů.
Sedmadvacetiletý Abdulaziz je taktéž známým kritikem monarchie v Saúdské Arábii, a to už od vysoké školy. Tu studoval v Kanadě, Saúdská Arábie mu ale v reakci na jeho názory přestala poskytovat stipendium. Kanada pak disidentovi v roce 2014 udělila azyl a o tři roky později trvalý pobyt. V současné době Abdulaziz žije v Montrealu.
S Chášukdžím si kromě WhatsAppu, který je zajištěný koncovým šifrováním, psali také skrz aplikace Telegram a Signal. Ty taktéž umožňují šifrování zpráv.
"Bůh nás ochraňuj"
Ze společných plánů ale sešlo letos v srpnu - dva měsíce před Chášukdžího vraždou. V posledním letním měsíci ho Abdulaziz informoval, že dostal echo ze Saúdské Arábie, že vláda ví o jejich připravovaném projektu. "Jak se o tom dozvěděli?" ptal se Chášukdží. Krátce nato dodal: "Bůh nás ochraňuj."
Abdulaziz navíc tvrdí, že se Rijád v jednu dobu naboural do jeho telefonu. Aktivista věří, že kdyby se do jejich společné konverzace nikdo třetí nedostal, mohl Chášukdží ještě žít.
"Hacknutí mého telefonu hrálo hlavní roli v tom, co se stalo Džamálovi - je mi opravdu líto, že to musím říct. Ta vina mě zabíjí," řekl pro stanici CNN Abdulaziz. Mobil byl podle něj hacknut skrz software vyvíjený firmou NSO Group, která sídlí v Izraeli.
Abdulazizovi právníci tvrdí, že NSO Group porušila mezinárodní práva, když prodala svůj software represivnímu režimu v Saúdské Arábii. Musela podle nich tušit, že by technologie mohla být zneužita k porušování lidských práv. Izraelská společnost se ale brání, že její software slouží pro potírání kriminality.
