Pompeo: Neexistuje přímý důkaz, že vraždu Chášukdžího nařídil saúdský princ

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 11. 2018 9:42
Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea neexistuje přímý důkaz spojující saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána s vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Pompeo to řekl novinářům po briefingu, na kterém spolu s ministrem obrany Jamesem Mattisem informovali americké senátory o okolnostech případu. Senátory nicméně nepřesvědčili, ti totiž následně odhlasovali, že se budou zabývat rezolucí týkající se odebrání finanční pomoci Saúdské Arábii v souvislosti s boji v Jemenu.
Mike Pompeo
Mike Pompeo | Foto: Reuters

Chášukdží byl brutálním způsobem zabit na konzulátu v Istanbulu 2. října. Saúdská Arábie vraždu přiznala se zpožděním, původně ji popírala. Dodnes se nenašlo tělo a Rijád odmítl jakýkoli podíl korunního prince Muhammada bin Salmána. Vražda vyvolala mezinárodní skandál a napětí ve vztazích mezi Rijádem a Ankarou i západními zeměmi včetně USA.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podle listu The Washington Post dospěla k závěru, že vraždu Chášukdžího, který byl kritikem režimu v Saúdské Arábii, nařídil přímo saúdský korunní princ. CIA má k dispozici dokonce nahrávku telefonátu, ve kterém Muhammad bin Salmán dává instrukce, aby "byl Džamál Chášukdží umlčen, a to co nejdříve to bude možné", napsal již dříve turecký list Hürriyet.

Šéfka americké CIA Gina Haspelová prý naznačila, že podobná audionahrávka existuje, když v říjnu navštívila Ankaru.

"Neexistují přímé zpravodajské informace, které by spojovaly korunního prince s nařízením zavraždit Džamála Chášukdžího," prohlásil ale ve středu ministr Pompeo. Mnoho senátorů ovšem z jednání odcházelo s opačným názorem, uvedla agentura Reuters. "Nemyslím si, že byl v místnosti někdo, kdo nevěří, že je za to (princ) zodpovědný," uvedl republikánský senátor Bob Corker.

"Nemáme nezvratný důkaz, že do toho byl zapojen korunní princ, ani zpravodajské služby ani nikdo jiný," doplnil ministr obrany Mattis. Spolu s Pompeem členům Kongresu rovněž sdělili, že zamýšlené "degradování vztahů" Washingtonu s Rijádem, o kterém se v souvislosti s případem hovoří, by poškodilo národní bezpečnost USA.

Pompeo před senátory uznal, že konflikt v Jemenu, do kterého je Saúdská Arábie výrazně zapojená na straně jemenské vlády, má na svém kontě obrovské množství civilních obětí. Jak nicméně dodal, země představuje v regionu důležitou protiváhu Íránu. Právě Teherán je obviňován, že v Jemenu stojí na straně šíitských povstalců.

"V širším slova smyslu by degradování vztahů se Saúdskou Arábií bylo obrovskou chybou pro americkou národní bezpečnost a pro naše spojence," řekl šéf americké diplomacie.

Významné senátory, včetně Trumpovi blízkých republikánů, ale oba ministři nepřesvědčili, poznamenala agentura Reuters. Podle mnohých by totiž nereagování na nynější situaci vyslalo do světa "mnohem nebezpečnější vzkaz". V následném hlasování tak senátoři odsouhlasili, že se Senát může zabývat rezolucí o ukončení americké vojenské pomoci pro arabskou koalici vedenou Rijádem, která bojuje v Jemenu. Šlo nicméně jen o procedurální hlasování. Další debaty a konečné hlasování se očekává až příští týden.

Senátoři rovněž vyjádřili zklamání, že na jednání za zavřenými dveřmi nebyl přítomen nikdo ze zpravodajských služeb. Podle demokratického senátora Dicka Durbina rozhodl Bílý dům, že šéfka CIA mezi senátory nedorazí. Mluvčí CIA ale jeho slova označil za nepravdivá s tím, že Haspelové nikdo návštěvu nezakázal. Demokratický senátor Bob Menendez označil nepřítomnost zpravodajců za "ostudnou".

 

Právě se děje

před 8 minutami

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy