reklama
 
 

Spiknutí a tajná bitva o trůn? Ze Saúdské Arábie unikají zprávy o problémech prince

Aktualizováno 21. 11. 2018 12:35
Saúdský královský dvůr je uzavřená společnost, mimo jejíž zdi nepronikají žádné oficiální zprávy o různých názorech nebo neshodách. Podobně jako byl za sovětských časů, a do značné míry stále je, moskevský Kreml.

Informace o mocenských intrikách a boji různých zájmových skupin jsou tak k dispozici jen z druhé ruky a od zdrojů, které si přejí zůstat v anonymitě.

Nicméně v saúdské královské rodině podle nich roste nespokojenost s politikou korunního prince Muhammada bin Salmána, píše agentura Reuters. Muže, kterého americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podezřívá z vydání rozkazu zavraždit novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.

Podle agentury Reuters tato událost některé členy vládnoucího rodu Saúdů šokovala, a tak se začínají stavět proti Muhammadovi bin Salmánovi. Korunnímu princi je 33 let a měl by se stát nástupcem svého otce, dvaaosmdesátiletého krále Salmána.

"Někteří princové zvažují, že po smrti krále nemůže být Muhammad bin Salmán vybrán na jeho místo. Jako další kandidát na trůn přichází v úvahu králův mladší bratr Ahmad," uvádí Reuters s odkazem na své kontakty v Rijádu.

Muhammad bin Salmán je kritiky vnímán jako vládce, který dělá chyby. Kromě vraždy Chášukdžího jde například o nasazení saúdskoarabské armády do vleklé války v Jemenu nebo vlna zatýkání a čistek v království.

Proti zvykům saúdské rodiny

Korunní princ se svými lidmi pevně ovládl všechny bezpečnostní složky a tajné služby. Odstranil ty, kteří pro něj byli potenciálními soupeři. Ministra vnitra, prince Muhammada bin Najífa, a šéfa elitní vojenské Národní gardy, prince Mitíba bin Abdalláha. 

Upevnil tak svoji moc na úkor jiných částí rozvětvené rodiny, což není v Saúdské Arábii zvykem.

Rod Saúdů rozhodoval většinou na základě konsenzu a dělení moci mezi různá křídla. To už ale nyní neplatí, Muhammad bin Salmán se snaží všechny klíčové posty ovládnout.

Pokud král zemře, o nástupnictví rozhoduje rada o 28 členech. Jsou to muži, kteří zastávají nejdůležitější pozice v rodině a ve státě (Saúdská Arábie je vedle Lichtenštejnska jedinou zemí světa, která nese název po vládnoucí rodině). Není přitom automatické, že musí být zvolen právě korunní princ.

Důležitá role Američanů

Podstatnou roli může hrát pozice Spojených států jako klíčového spojence Saúdské Arábie. Americký prezident Donald Trump označoval Muhammada bin Salmána za "našeho člověka v Rijádu" a uzavřel během své návštěvy Saúdské Arábie kontrakty na dodávky zbraní v hodnotě 110 miliard dolarů (v přepočtu 2,5 bilionu korun).

Případ Chášukdží a také snaha Rijádu koupit protivzdušné raketové systémy S-400 v Rusku ale pouto mezi oběma zeměmi oslabují. Prezident sice v úterý prohlásil, že Saúdská Arábie je potřebný spojenec a bude jím i dál. Výbor pro zahraniční vztahy Senátu však vyzval Bílý dům, aby prověřil možnou odpovědnost Muhammada bin Salmána za vraždu novináře. Také ve Sněmovně reprezentantů je silný tlak na potrestání Rijádu.

Vážné spory o to, kdo zasedne na trůn, už propukly v minulosti a měly i násilnou podobu. V roce 1975 zavraždil krále Fajsala jeho synovec. Motiv nikdy nebyl oznámen, oficiálně dvůr atentátníka označil za psychicky narušeného.

A v roce 1964 právě Fajsal odstranil z trůnu svého bratra Saúda. S odůvodněním, že nezvládá své povinnosti. 

Video: Jsme úhlavním nepřítelem Islámského státu, podporujeme jen umírněný islám, říká saúdskoarabský velvyslanec

Saúdská Arábie je silným spojencem Západu v boji proti terorismu. V Evropě podporuje jen ty muslimy, kteří reprezentují umírněný islám. | Video: DVTV, Emma Smetana |  17:17

autor: Martin Novák | 21. 11. 2018 10:41

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama