Praha /Kyjev (od naší spolupracovnice) - Strana radikálních ukrajinských nacionalistů Svoboda, jejíž úspěch je překvapením nedělních parlamentních voleb, si podle oficiálních výsledků nejlépe vedla také u Ukrajinců žijících v cizině.
Podle oficiálních výsledků zveřejněných ústřední volební komisí nejen výrazně předběhla opoziční blok kolem strany Vlast (Baťkivščyna) vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, ale také Ukrajinskou demokratickou alianci pro reformy (UDAR), vedenou doma i ve světě populárním boxerem Vitalijem Kličkem.
Při hlasování na zastupitelských úřadech získala Svoboda 23,64 procenta hlasů. Hlasovalo pro ni mimo jiné i nejvíce Ukrajinců žijících v Česku.
Rozhlasová stanice Radio Svoboda uvedla, že účast "českých" Ukrajinců byla letos mimořádně nízká. Na volební okrsky v pražské Bubenči a v Brně se dostavil jen zhruba každý desátý volič z asi 10 500 registrovaných.
V Česku přitom legálně žije a pracuje na 117 000 Ukrajinců. Podle velvyslance Ivana Hrycaka jich je ve skutečnosti až kolem 200 000.
"Záleží nám na tom, aby se neztratil ani jeden hlas. Vážíme si toho, že můžeme přispět svým hlasem ke změnám na Ukrajině," řekl pro Aktuálně.cz ukrajinský psycholog a léčitel Rostislav Prokopjuk, který v Česku žije přes deset let.
Podle jeho slov je nízká účast v zahraničních volebních okrscích důsledkem potlačení opozice na Ukrajině a zklamání voličů ze současné situace v jejich vlasti. "Lidé ztrácejí víru v cokoli," uvedl. Sám prý volil "změnu, kterou může přinést opoziční strana Vlast".
Pro Svobodu se v Česku podle ukrajinských médií vyslovilo 350 voličů, zatímco Kličkova strana UDAR měla 345 hlasů.
Pro opoziční blok Tymošenkové hlasovalo 256 voličů a pro Stranu regionů 57.
Stranu Naše Ukrajina bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, kterého v roce 2004 vynesla do čela země tzv. oranžová revoluce, volilo jen 16 lidí, zatímco komunisty 31.
Úspěch Svobody v zahraničí podle Prokopjuka ovlivnilo mimo jiné to, že tato politická struktura má své zastoupení v cizině.
"Lidé mají povědomí o jejích aktivitách (v Česku). V politickém dění na Ukrajině se mnozí příliš neorientují a sledují spíše vývoj v České republice," poznamenal.
Volba Svobody je podle něj "menší zlo" než hlasování pro vládnoucí stranu. Ta ovšem získala ve 116 zahraničních volebních okrscích 23,27 procenta, tedy jen zhruba o 70 hlasů méně než Svoboda.
Pro Klička v zahraničí hlasovalo 22,11 procenta Ukrajinců a pro Tymošenkovou 19,85 procenta. Komunistům dalo hlas 3,46 procenta voličů.
Tymošenková, jejíž muž Oleksandr získal v Česku počátkem letošního roku politický azyl, má prý značnou podporu mezi zahraničními Ukrajinci. "Přes to všechno, co má za sebou, má podporu a kredit. Lidé nechtějí dávat hlasy Straně regionů, která je přiměla k tomu, že se vystěhovali z vlastní země," uvedl Prokopjuk.
Poznamenal zároveň, že Vitalij Kličko, kterému předvolební průzkumy dávaly velké šance, zklamal své stoupence, když odmítl těsně před volbami podepsat koaliční dohodu s opozičními stranami Vlast a Svoboda. "Poněkud se vzdálil svým počátečním slibům a přiklonil se na jinou stranou, než když začínal," dodal.
Úspěch Svobody, které předvolební průzkumy přisuzovaly sotva pět procent hlasů, překvapil nejen v zahraničí, ale i na Ukrajině. Ředitelka fondu Demokratické iniciativy Iryna Bekeškinová uvedla, že jde o "největší senzaci" nedělních voleb.
Strana Svoboda, kterou vede lvovský lékař Oleh Ťahnybok, se hlásí k ideálům radikálních ukrajinských nacionalistů, jako byli Jaroslav Stecko nebo Stepan Bandera. Vyslovuje se pro zákaz komunistické ideologie, ale razí také heslo "Ukrajina pro Ukrajince".
Vyslovuje se pro obnovení Ukrajiny jako jaderné velmoci či zrušení autonomního statusu Krymského poloostrova.
Volby na Ukrajině podle tamních médií kladně hodnotil bývalý český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který hlasování sledoval jako pozorovatel. "Demokracie na Ukrajině je živá," citoval internetový server Ukrajinska pravda z jeho vyjádření v televizních debatách.
"Není pochyb, že volby byly spravedlivé a transparentní," uvedl podle deníku s tím, že pozorovatelé "neviděli žádné přestupky". Svoboda prý byl "příjemně překvapený" hojnou účastí voličů. "Hodně lidí, jako u nás," komentoval prý volební situaci.
Podle šéfa pozorovatelské mise Evropského parlamentu Pavla Kovala by volby mohly být impulzem pro evropskou integraci Ukrajiny. "Považuji Ukrajinu za normální evropskou demokracii," citovala europoslance agentura Interfax-Ukrajina.
