Ženeva – Po více než 40 letech přísného rozdělení na řeckou a tureckou část Kypru se rýsuje cesta k opětovnému sjednocení ostrova. Alespoň částečnému.
V ženevském sídle OSN už čtvrtý den jednají zástupci kyperských Řeků a Turků. K nim se ve čtvrtek připojili i nový šéf OSN António Guterres a lídr Evropské komise Jean-Claude Juncker. Stejně jako šéfdiplomaté Turecka, Řecka a Velké Británie, kteří hovořili o roli svých států coby dosavadních garantů kyperské nezávislosti. Tu jim určila desítky let stará dohoda.
Rozhovory slibují historický průlom – vytvoření bezpečnostního ujednání, které by na Kypru vytvořilo federaci dvou států, v níž by se tamní Turci a Řekové dělili o moc.
Není ale pravděpodobné, že nynější jednání - která se podle BBC mohou protáhnout až do víkendu - přinesou rychlé řešení. Vyjednavači i přes velká očekávání a zásadní posun vpřed nejspíš jen nastíní další kroky a slíbí si účast na dalších schůzkách. Podle Reuters je nové setkání naplánováno na 23. ledna.
"Čelíme mnoha katastrofám a nutně potřebujeme nějaký symbol naděje. Upřímně věřím tomu, že takovým symbolem naděje může být na začátku roku 2017 Kypr," uvedl Guterres. Dosavadní výsledky jsou podle něj povzbudivé, není ale možné očekávat rychlou nápravu.
Plány na stěhování
Ve středu si lídři kyperských Řeků a Turků vůbec poprvé vyměnili mapy se zónami, které by v plánované federaci měly jednotlivé komunity kontrolovat. Právě ty by se měly stát základem pro budoucí vyjednávání.
Rozdělení Kypru
Území Kypru je rozděleno na čtyři části: Kyperskou republiku, Severokyperskou tureckou republiku (uznává ji jenom Turecko), Nárazníkovou zónu OSN (tzv. Zelenou linii, která vznikla v roce 1964 a po invazi turecké armády o deset let později byla rozšířena) a dvě vojenské základny Velké Británie.
Většinu kyperské populace tvoří Řekové (necelých 80 %), na druhém místě jsou Turci (přibližně 18 %).
Jde o citlivou záležitost. Mapy ukazují, kolik lidí by se mělo přestěhovat, a tedy přijít o své domovy. Před 43 lety uprchlo ze severu Kypru na jih kolem 165 000 Řeků, obráceně zase okolo 45 000 Turků.
Teď podle agentury Reuters navrhuje řecká komunita na Kypru přesun asi 91 000 svých soukmenovců do oblasti, která by spadala pod její kontrolu. Turecká komunita údajně navrhuje povolit návrat přibližně 65 tisíc lidí.
Turci teď mají pod kontrolou zhruba 36 procent území ostrova a přesuny by se jejich území podle agentury Reuters zmenšilo na méně než 30 procent.
Právě kvůli územní otázce se jednání obou stran loni v listopadu zastavilo na mrtvém bodě.
Šance na sjednocení ostrova
Vyjednávat o průlomové dohodě, vznikající v ženevském sídle OSN, dorazili ve čtvrtek i generální tajemník OSN António Guterres a britský ministr zahraničí Boris Johnson, stejně jako jeho protějšky z Ankary a Atén.
"Skutečnost, že jsme se dostali tak daleko, je skutečným důkazem odvahy a odhodlání lídrů řeckých a tureckých obyvatel Kypru," napsal Johnson na sociální média. "Nejdůležitější samozřejmě je, aby se obě komunity cítily bezpečně ohledně své budoucnosti."
Velká Británie, Turecko a Řecko fungují jako garanti kyperské nezávislosti od roku 1960, kdy se Kypr odloučil od Spojeného království. Tehdejší dohoda jim umožňuje zasáhnout v případě, že by bylo na ostrově potřeba obnovit konstituční pořádek.
Kyperští Řekové chtějí systém garantů zrušit, kvůli desítky let staré invazi turecké armády. Turecké vojáky (v severní části ostrova jich je pořád kolem 30 000) považují za okupační vojsko. Turecká komunita by jej chtěla zachovat.
Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy Ankara vyslala na ostrov své vojáky, aby zasáhli proti pučistům snažícím se připojit ostrov k Aténám.
