Kyjev - V souboji vůle mezi ukrajinskou vládou a opozicí o vypsání předčasných parlamentních a prezidentských voleb zatím vítězí tábor prezidenta Viktora Janukovyče.

Vláda jeho Strany regionů přežila hlasování o důvěře, když se ukázalo, že na stranu opozice a protestního hnutí přešlo méně poslanců vládní strany. Janukovyč uprostřed chaosu a barikád v rozbouřeném Kyjevě odjel na návštěvu Číny a navíc se demonstrantům blokujícím vládní budovu nepodařilo obsadit jeden ze vchodů, a kabinet se tak sešel v rámci možností na normálním zasedání.

Parlament, vládu a blok prezidentské administrativy se snaží blokovat několik tisícovek lidí, většinou příznivců radikální strany Svoboda.

Na náměstí Nezávislosti demonstruje za podpis asociační dohody s Evropskou unií a za předčasné volby méně lidí než v neděli a pondělí. 

Co z dosavadních zpráv vyplývá? Více než samotný fakt, že Janukovyč na summitu ve Vilniusu nepodepsal dohodu s EU a podle opozice tak sklapl podpatky před Kremlem, možná přivedl lidi do ulic nesmyslný brutální zásah speciálních policejních oddílů Berkut proti stovkám demonstrantů na náměstí Nezávislosti v sobotu ráno.

Násilí proti protestujícím a nespokojencům projde v Rusku či Bělorusku, ale Ukrajina je jiná. Protesty okamžitě nabraly takovou sílu, že se premiér Mykola Azarov musel za zásah omluvit a tvrdit, že on ani Janukovyč o něm dopředu nebyli informováni. Náčelník kyjevské policie musel rezignovat. #foto2

Pro některé Ukrajince z Kyjeva i jiných měst byl protest rázem ne o Evropské unii, ale o demokracii a svobodě. Obzvláště pobuřující bylo pro ně oficiální zdůvodnění zásahu. Protestující prý bránili výstavbě velkého vánočního stromku uprostřed náměstí.

Po neúspěchu při hlasování o důvěře vládě opozici zbývají dvě možnosti. Spoléhat na tlak "ulice" a masivní demonstrace. Anebo doufat, že od Janukovyče se odvrátí někteří jeho klíčoví mocenští partneři: tedy průmysloví magnáti a oligarchové hlavně z jihu a východu Ukrajiny.

Například nejbohatší Ukrajinec a jeden z nejbohatších Evropanů vůbec, majitel mnoha dolů a velkých průmyslových podniků Rinat Achmetov. Ten stejně jako Janukovyč pochází z Doněcku na východě země, centra velké hornické oblasti.

Nebo podnikatel v energetice, chemickém průmyslu a mediální magnát Dmitro Firtaš.

"Achmetovova skupina firem a podniků System Capital Management odsoudila policejní násilí ze soboty 30. listopadu a vyzvala k řešení přijatelnému pro celou zemi a všechny Ukrajince," uvedl pro Aktuálně.cz novinář agentury Ukrinform Serhij Melničuk.

Obliba Janukovyče v jeho tradičních voličských baštách - na jihu a východě Ukrajiny - zvolna klesá.

"Většina Ukrajinců přijala myšlenku eurointegrace za svou. V Kyjevě demonstrují i lidé z jihu a východu země. Výjimkou je Krym, kde lidé podporují vstup do Euroasijského svazu, vedeného Ruskem," říká Serhij Melničuk.

Odpor nicméně zatím nemá takovou sílu, jakou měla oranžová revoluce na konci roku 2004. Ve středu demonstrovalo v centru Kyjeva jen patnáct tisíc lidí.

To se může změnit, pokud policie znovu brutálně zasáhne nebo pokud se na veřejnost dostane informace z jednání Janukovyč - Putin, která by potvrzovala vliv Kremlu na rozhodování ukrajinského prezidenta.

Janukovyč jedná v Číně o rozsáhlé hospodářské pomoci, například o půjčce pěti miliard dolarů, kterou by Ukrajina splácela v průběhu sedmi let dodávkami pšenice. Při zpáteční cestě se opět zastaví v Moskvě, kde se sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle tiskové agentury Unian mají Janukovyč s Putinem mluvit o zlevnění ruského plynu pro Ukrajinu.

Opozice tvrdí, že právě Putin přiměl Janukovyče k názorovému veletoči a odmítnutí tři roky dojednávané asociační dohody s Bruselem. Pohrozil tvrdými hospodářskými sankcemi a naopak nabídl pomoc a levný plyn, pokud ukrajinský prezident řekne Západu ne.

"Nevíme přesně, co Janukovyč od Putina získal nebo co si řekli. Ale víme, že Sergej Glazjev (poradce ruského prezidenta pro otázky regionální ekonomické integrace - pozn. red.) prohlásil, že po vstupu do Ruskem vedeného Euroasijského svazu by Ukrajina získala ročně deset miliard dolarů na nižších cenách plynu," řekl deníku Ukrajinskaja Pravda expert na Ukrajinu a ukrajinskou ekonomiku Anders Aslund z Petersonova institutu mezinárodní ekonomiky ve Washingtonu.

(Deník Ukrajinskaja Pravda se na znamení podpory protestujících přejmenoval na Evropskou pravdu.)

Aslund soudí, že ruské "lámaní "Janukovyče je bezpochyby velice intenzivní a Janukovyč chce hlavně znovu vyhrát prezidentské volby v roce 2015, to je jeho hlavní zájem. Proto se bojí jakýchkoliv kroků, které by v krátkodobém horizontu mohly snížit životní úroveň mnoha Ukrajinců a tím ještě více i jeho popularitu.

Podle průzkumů by nyní s Vitalijem Kličkem nebo vůdcem další opoziční strany Vlast Arsenijem Jaceňukem prezidentské volby prohrál.

Uškodí mu nepochybně i zpráva, že s protesty vyjádřili solidaritu všichni tři předchozí prezidenti samostatné Ukrajiny od roku 1991. Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko.