Mikulov - Společné kulturní dědictví ČR a Rakouska prozkoumá komise historiků. Na jejím vzniku se dnes v Mikulově dohodli ministři zahraničí Jan Kohout a Michael Spindelegger, a podepsali ke vzniku komise memorandum.
Podle rakouského ministra se komise bude zabývat i takzvanými Benešovými dekrety. Benešovy dekrety jsou podobně jako jaderná elektrárna Temelín dlouhodobě spornými body česko-rakouských vztahů.
Nařízení tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše umožnila po druhé světové válce vyvlastnit majetek německy hovořící menšiny a odsunout ji ze země. Představitelé některých rakouských stran pak opakovaně prohlašují, že dekrety a zákon o amnestii z května 1946 porušují morální a právní standardy EU.
Postoj Rakouska k dekretům se nezměnil
Spindelegger dnes řekl, že rakouský postoj k dekretům zůstává neměnný. Rakušané by však podle něj rádi dospěli ke společnému pohledu s ČR, který by se stal základem budoucích vztahů obou zemí.
Jak však Spindelegger zdůraznil, záběr komise bude mnohem širší a bude se zabývat například i událostmi z roku 1968 a následujícího období. "Kdy hodně lidí přišlo z ČR do Rakouska," uvedl.
Kohout k tomu řekl, že ministři v pozitivním ani negativním smyslu neomezovali pole působnosti komise. Podle něj je víc než užitečné, aby odborníci společné historické momenty zhodnotili. "I ty, na které máme odlišné názory," řekl Kohout.
Komise bude osmičlenná, se čtyřmi zástupci z každé strany. Kohout řekl, že jména tvůrci komise oznámí do konce roku. "Ale budou zárukou kvality," řekl.
Společné konzuláty
Oba ministři dnes také potvrdili, že Česká republika a Rakousko budou kvůli úspoře financí sdílet budovy svých zastupitelských úřadů v některých zemích mimo Evropskou unii. Jan Kohout novinářům řekl, že spolupráce pilotně funguje v černohorské Podgorici. Bude se rozšiřovat do dalších států, dodal.
Podle ministra nyní úředníci z ministerstev zahraničí obou zemí prověřují možnost sdílení budov zastupitelských úřadů asi v desíti zemích. Většinou podle něj jde o mimoevropské lokality - Asii, Afriku a Latinskou Ameriku. Pracovníci úřadů by tam pod jednou střechou měli začít působit od příštího roku.
Spolupráce se podle ministra netýká jen ČR a Rakouska, ale připojí se k ní i Slovensko, Maďarsko a Polsko.