reklama
 
 

Česko odmítlo uznat volby v Podněstří

18. 9. 2006
Teraspol - Voliči v Podněstří se v nedělním referendu jasně vyslovili pro nezávislost na Moldavsku a připojení k Rusku. Pro bylo 97,1 procenta hlasujících.
Doporučujeme

Na základě oficiálních výsledků o tom dnes informovaly tiskové agentury. Referenda se zúčastnilo 59 procent oprávněných voličů.

Předseda volební komise Pjotr Denisenko podle agentury AP uvedl, že 94,6 procenta se vyslovilo proti unii s Moldavskem, které úzkému pruhu za řekou Dněstr nabízí širokou autonomii.

Západní země i samotné Moldavsko již označily referendum za nelegitimní a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v neděli oznámila, že hlasování nebude ani svobodné, ani poctivé a že jeho výsledky neuzná.

Česko výsledky referenda také neuznalo. Podle tiskové zprávy ministerstva zahraničí "ČR nemůže výsledky podobného referenda akceptovat, protože v Podněstří neexistují předpoklady pro vyjádření svobodné politické vůle občanů".

Zapomenuté Podněstří

Dnes zapomenutý region žijící vlastním životem, zítra možná nový suverénní evropský stát, nebo také nový vazal Ruska. To je Podněstří.

Obyvatelé bývalé sovětské separatistické republiky Podněstří, už 16 let samostatně fungujícího, avšak mezinárodně neuznaného státu, se zřejmě v dnešním referendu vysloví pro nezávislost své zemičky a možná vyrazí vstříc novému svazku s Ruskou federací.

Včera 390 tisíc převážně rusky hovořících voličů zapisovalo na kus papíru odpovědi na dvě zásadní otázky. Zda podporují nezávislost a případné připojení k Rusku, nebo že odmítají nezávislost a vrátí se do svazku s Moldavskem.

Západ: Referendum neuznáme

Ovlivněni úspěšným referendem v Černé Hoře a rozhovory o nezávislosti Kosova vůdcové Podněstří přemlouvají voliče sliby o ruských pasech, penzi, vzdělání a dalších výhodách, kterými je Moskva hodlá zahrnout a o kterých se jim může v Moldavsku jen zdát.

Řešení situace je v nedohlednu. Už teď je jasné, že západní Evropa výsledek referenda organizovaného bývalými sovětskými kádry, kteří zemi skoupili a teď jí vládnou, neuzná.

Jenže Rusko, které má v Podněstří jednotku o síle 1200 mužů, říká: EU musí brát na zřetel svobodnou vůli obyvatel. A ti jsou většinou pro osamostatnění. Potvrdit to má právě dnešní referendum.

"Západ říká: Obraťte se zády k Rusku a my vám pomůžeme. Ale jak můžeme prodat vlastní identitu?" ptá se Igor Smirnov, samozvaný podněsterský prezident. "Nastal čas jasně se vyjádřit. S kým Podněstří spojí svou budoucnost? S takzvanou pseudodemokracií? Nebo s Ruskem, vyspělou zemí?"

Průmyslová nudle

Na mapách je Podněstří zakresleno jako úzká nudle, která zabírá pouze osminu rozlohy Moldavska. To je ovšem matoucí. Země fakticky pod Moldavsko nespadá a žije vlastním životem. Má svou měnu, hranice, policii, úřady i ministerstva.

Nalevo od Dněstru se nachází 40 procent moldavského průmyslového potenciálu. Země deklarovala v roce 1990 nezávislost, protože panovaly obavy, že moldavská, rumunsky hovořící většina se bude chtít připojit k Rumunsku.

To se nikdy nestalo. Obě strany jen několik měsíců po rozpadu SSSR zahájily krátkou válku. Boje ukončily až ruské jednotky, které slíbily, že po uklidnění situace odejdou. To se ovšem také nikdy nestalo.

Ruský vliv

Vliv Ruska na postsovětské republiky je stále znatelný. Nepočítáme-li už stovky let trvající "věčný" boj s čečenskými separatisty nebo podporu východoukrajinského premiéra Viktora Janukoviče a jeho Strany Regionů, nejznatelněji se vliv projevuje na jižním Kavkazu.

Gruzie tvrdí, že Rusko podporuje separatisty ve dvou jejích konfliktních regionech, Abcházii a hlavně Jižní Osetii, kde se podobné referendum o deklarování nezávislosti jako v Podněstří chystá na listopad.

A pokud se většina z nich vysloví pro nezávislost na Moldavsku, lze smysl referenda zpochybnit, lze zpochybnit legitimitu těch, kteří je vymysleli, ale jedno nelze. Nelze zpochybnit vůli a svobodu volby podněsterského lidu.

autor: Roman Staněk

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama