Moldavsko a Podněstří:Příliš mnoho zájmů

David Koubek
26. 1. 2006 8:00
Kišiněv – Do patnáct let trvajícího sporu o Podněstří je zapojeno Rusko, Ukrajina, OBSE, EU i USA. Teď se do něj chce vložit Rumunsko.

"Rumunsko pracuje na plánu řešení podněsterského konfliktu, které chceme navrhnout západním partnerům i zemím na břehu Černého moře," oznámil podle moldavského deníku Flux rumunský prezident Traian Basescu.

Právě dnes začíná v Kišiněvě další kolo rozhovorů o budoucnosti čtyřmilionové Moldávie a sedmisettisícového Podněstří. Rumunsko do nich zatím zapojeno není. S oběma znesvářenými stranami jedná Rusko, Ukrajina, mezinárodní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a od minulého roku i Evropská unie a USA.

Dohoda o budoucnosti obou "zemí" je nezbytná pro to, aby se Moldavsko mohlo začít ucházet o členství v Evropské unii.

Patnáct let na břehu Dněstru

Svár západního a východního břehu Dněstru už se táhne patnáct let, prožil krátkou občanskou válku, a dodnes ho nikdo nevyřešil. Strany zapojené do jednání zatím každý návrh smetly ze stolu.

Jednání ale pokročila poté, co se vloni změnila vláda na Ukrajině a do rozhovorů se vložila Evropská unie a Spojené státy. Vyjednavači se dohodli, že v Podněstří by se měly konat demokratické volby, které měly pomoci říci, co vlastně sedm se tisíc Dněstřanů chce.

Foto: Tomáš Daněk

Na východním břehu Dněstru totiž už od občanské války v roce 1992 vládne jediný člověk, a také díky němu je jeho země popisována jako hnízdo zločinu, překupnictví a praní špinavých peněz.

Prezidenta Igora Smirnova vystihl Jan Havránek v Respektu takto: "Byznysmen, který profituje z izolovanosti své enklávy, ilegálního obchodu a napojení této činnosti na politické kruhy na Ukrajině i v Rusku. Neplatí pro něj žádné mezinárodní standardy, nepodléhá žádné kontrole. Demokratizace je pro něho synonymem ztráty zisku a moci."

Volby se konají, ale nikdo je neuznává

V Podněstří se volby konají, ale podobně jako samotnou republiku je nikdo neuznává. Naposledy se volil parlament - nejvyšší sovět loni 11. prosince. Výsledky neuznala ani Moldávie, ani mise OBSE, která dříve dohlížela na další evropské "problémové" oblasti. "Máme rozhodně jiný pohled na to, co jsou demokratické volby," řekl vyjednavač OBSE v Moldavsku William Hill.

Pořádek a klid v oblasti nutně potřebuje i Evropská unie. Moldávie a Podněstří společně se svými problémy bude totiž po rozšíření unie o Rumunsko "hned za dveřmi". Bruselu se nelíbí především to, že přes samozvanou republiku se pašuje vše od zbraní po lidi. Evropská unie loni dokonce vyslala své policejní jednotky, aby posílila dohled na hranici Podněstří a Ukrajiny.

Ani v případě odtržení Podněstří však nebude klid, protože území zůstane stejně blízko, jako je dnes. O vstup do Evropské unie totiž usiluje i Moldavsko.

Klíčový rok

#reklama

"Rok 2006 rozhodne o šancích Moldavska na získání statutu přidružené země a poté i kandidátské země na členství v EU," řekl moldavský ministr zahraničí Andrei Stratan minulý týden v Bruselu. Jednání v letošním roce tak budou pro celý region klíčová.

Rumunsko v úterý oznámilo, že chce od začátku příštího roku zvolnit vízový režim s Moldavskem a rumunský prezident Basescu už vidí své bývalé krajany Moldavany stejně jako svou zemi v EU. "Rumunský národ se v Evropské unii znovu sjednotí," prohlásil Basescu.

Rumunský prezident však považuje za součást Moldavska i Podněstří. "Rumunské stanovisko se nemění. Území na východ od Dněstru od země nelze oddělit," řekl o víkendu v rumunské televizi.

Nemění se ale ani stanovisko podněsterského "bosse" Smirnova. "Dněstr je nezávislý stát. Nikdy jsme se nepletli do domácích záležitostí Moldavska a žádáme, aby i ostatní státy se chovaly stejně," řekl po prosincových volbách.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 37 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy