Londýn - Nepokoje provázené rabováním, které propukly v Londýně a dalších anglických městech, mají mnoho společného s těmi, které zažila před šesti lety Paříž, v roce 2008 Atény či před dvěma desetiletími Liverpool a Los Angeles.
Stačil nepatrný impuls a v ulicích vzplálo násilí šokující svým rozsahem a brutalitou.
V Paříži to bylo podivné úmrtí dvou arabských mladíků prchajících před četníky. V Aténách zastřelení patnáctiletého studenta střední školy, jenž na strážce veřejného pořádku zaútočil verbálně.
V Los Angeles pak video znázorňující čtyři bělošské policisty, kteří mlátí černošského řidiče, jenž překročil povolenou rychlost.
Londýnská policie se teď na řádění mladistvých vandalů snaží rychle najít adekvátní odpověď a srovnává současnou situaci s tím, co zažila pařížská předměstí v říjnu a listopadu 2005.
Na rozdíl od premiéra Davida Camerona a londýnského starosty Borise Johnsona, kteří požadují co nejtvrdší postup proti rabujícím, se ale policejní špičky zdráhají "demonstrativně" použít sílu.
"Velké plus modelu, k němuž se britská policie pravidelně uchyluje, je minimální nasazení takovéto síly," citoval deník The Independent sira Hugha Ordeho, předsedu Sdružení policejních důstojníků. "Odporovalo by to tradici zavedené před sto osmdesáti lety."
Britští policisté střeží ulice neozbrojeni a k dispozici mají pouze obušek. Na rozdíl od svých amerických či francouzských kolegů navíc vystupují záměrně neautoritativně s cílem zamezit jakékoli násilné konfrontaci s těmi, kdo se dopustí nějakého přestupku.
Jaká byla dovolená, Borisi?
Cameron dal ve středu přesto vedení londýnské metropolitní policie pokyn, aby strážci veřejného pořádku do ulic vyrazili ozbrojeni. V případě potřeby mají použít nejenom vodní děla, ale i plastové střely.
"Pocítíte plnou váhu zákona," varoval premiér rabující. "A jestliže jste dostatečně staří, abyste páchali tyto zločiny, jste určitě také dostatečně staří, abyste čelili trestu."
Věk drtivé většiny mladíků, kteří v Londýně a dalších městech zapalovali auta a plenili obchody, se pohybuje mezi 15 a 19 lety.
Londýňané, kteří se v úterý pustili do úklidu ulic posetých střepy z rozbitých výkladů a na mnoha místech připomínajících spáleniště, se nad Cameronovými slovy ušklíbají. Premiér se totiž do metropole vrátil ze soukromého pobytu v zahraničí až druhý den po vypuknutí nepokojů.
Totéž platí pro konzervativního londýnského starostu, který po svém zvolení do funkce neváhal ostře kritizovat svého předchůdce, "Rudého" Kena Livingstona, protože si v boji se zločinem podle jeho názoru počínal příliš ustrašeně.
"Tak jaká byla dovolená, Borisi?" přivítali občané hlavního administrátora města, když se se zářivě zeleným koštětem objevil ve čtvrti Clapham. "Nemáš náhodou tři dny zpoždění?"
Podobně jako předseda vlády si Johnson s návratem z dovolené totiž dal načas.
Příležitost dělá vandala
Podobně jako v případě žhářských scén z pařížských předměstí Montfermeile a Clichy-sous-Bois z října 2005 stojí za náhlou explozí násilí v Londýně dlouhodobé napětí mezi místními policejními složkami a nezaměstnanou mládeží, pohybující se na hraně zákona a často i za ní.
"Demonstrace před tottenhamskou policejní stanicí probíhala zpočátku poklidně," řekla Aktuálně.cz obyvatelka severozápadního Londýna Norma Burkeová. "Teprve po několika hodinách se vše zvrtlo, protože police nedokázala uspokojivě vysvětlit smrt muže, který byl ve čtvrtek zastřelen na Ferry Lane."
Podle očitých svědků přitom devětadvacetiletý otec čtyř dětí Mark Duggan, pracující jako taxikář, na policisty v rozporu s jejich tvrzením nestřílel. Faktem ovšem zůstává, že Duggana měla tottenhamská policie jako významného příslušníka místního podsvětí, podezřelého z obchodování s crackem, v hledáčku již dlouho.
"Mezi vandaly je zjevně hodně mladých lidí a mladistvých, kteří nikdy neměli práci, protože ji jednoduše nesehnali," upozorňuje Burkeová. "Další se k nim přidali, protože zničehonic dostali příležitost rabovat."
Zapojit rodiče a místní komunitu
Ředitelství londýnské policie rozmístilo v úterý navečer v ulicích metropole na 16 tisíc policistů. Také z toho důvodu vlna násilí značně opadla, byť se nyní přenesla do dalších měst, hlavně Liverpoolu a Birminghamu.
Policejní sbor stále doufá, že nebude muset ve větším měřítku použít vodní děla a plastové střely. Pro "mírnější" formy nakládání s mladistvými vandaly se vyslovují také odborníci na otázky problematické mládeže.
"Tyhle děti se nudí, protože teď mají prázdniny," říká James Connoly z organizace Prospex. "Nedůvěřují žádné autoritě ani uniformám. Jediní, kdo jsou schopni je přesvědčit, aby přestali rabovat, jsou sociální pracovníci a rodiče."
Stejný postup zvolily francouzské úřady na podzim roku 2005.
Dospěly totiž k názoru, že čím více budou přilévat oleje do ohně a mládež zapalující auta a plenící školy a kulturní zařízení mlátit obušky, tím bude na ulicích hůře. Situace na pařížských předměstích se uklidnila až poté, co tamní radnice vyhlásily večerní zákaz vycházení a rozvášněným mladíkům dali jejich rodiče domácí vězení.
