Idylu narušila v druhé polovině sedmdesátých let občanská válka, na které se do velké míry podepsaly ambice okolních států: Sýrie, Íránu, Izraele, Palestinců. I z války ale dokázal Libanon rychle povstat, ekonomický růst a stavební boom z něj opět udělaly prosperující zemi, přestože se do médií dostávala spíše kvůli přestřelkám mezi hnutím Hizballáh a Izraelem.
Dobré dny má ale Libanon za sebou. Od loňského podzimu jej zasáhla hluboká krize, kterou ještě na jaře zhoršila omezení kvůli koronaviru. Blízkovýchodní země tak začíná připomínat rozvrácený stát: Místní měna, libanonská libra, ztratila od října 80 procent své hodnoty vůči americkému dolaru. Prudké zdražení potravin dostalo mnohé domácnosti do velkých problémů.
"Bohužel je vláda v tuto chvíli prakticky bezmocná a centrální banka už není schopná intervenovat," cituje list Financial Times bývalého viceguvernéra centrální banky Násira Saídího.
Některá libanonská města a vesnice se potýkají s výpadky elektřiny. Například hlavní bejrútská nemocnice, která lečí i pacienty s nemocí covid-19, musela vypnout klimatizaci, což je tristní vzhledem k vysokým letním teplotám ve městě.
Není dost paliva, nezaměstnanost stoupla zhruba na třetinu práceschopného obyvatelstva. V důsledku tvrdých opatření kvůli šíření koronaviru letos očekává vláda ekonomický propad o dvanáct procent. Přes tisíc firem a podniků oznámilo podle Libanonské obchodní komory bankrot. Vláda oznámila, že není schopná splácet dluhy věřitelům a žádá o pomoc u Mezinárodního měnového fondu. Zhruba polovina libanonských státních příjmů přitom jde na splácení dluhu.
"Maloobchodníci zavřeli obchody, protože s nepřetržitě se měnícím kurzem nedokážou zajistit import ani stanovit ceny. Někteří přijímají platby výhradně v dolarech," napsala ve své reportáži z Bejrútu agentura AP.
Pětimilionový stát se dostal do obrovských problémů, které ale začaly už válkou v sousední Sýrii. Ta v podstatě zničila obchod mezi oběma zeměmi, pro Libanon byla Sýrie klíčovým partnerem. Navíc do Libanonu přišel milion syrských uprchlíků, země takový příliv obtížně zvládá.
Syrská válka poškodila libanonskou turistiku, lidé přestali jezdit k moři, za nákupy do Bejrútu i za památkami, jako jsou římský Jupiterův chrám v Baalbeku nebo archeologické vykopávky ve městě Byblos. Katastrofu pak dokonal koronavirus.
V obavách z budoucnosti se Libanonci vrhli do bank, aby vybrali své vklady. Od začátku roku tak z libanonských finančních ústavů zmizelo v přepočtu téměř šest miliard dolarů (přes 140 miliard korun).
Hněv a frustrace přerůstají v pouliční násilí. Demonstranti házejí kameny a smetí nejen na policisty, ale útočí také na banky, které mnoho Libanonců považuje za hlavního původce problémů.
Na začátku července se upálil v centru Bejrútu jedenašedesátiletý muž. Ve vzkazu napsal, že se ocitl ekonomicky na mizině a nemá peníze ani na nákup jídla, proto volí dobrovolný odchod ze života.
