Washington - Prezidentská medaile svobody, nejvyšší civilní vyznamenání udělované ve Spojených státech, má od úterka tři nové nositele. Jsou jimi bývalý britský premiér Tony Blair, bývalý australský předseda vlády John Howard a současný kolumbijský prezident Álvaro Uribe.
Medaile udělovaná od konce druhé světové války, je oficiálně věnována těm, kteří "zvláště význačným způsobem přispěli k bezpečnosti nebo národním zájmům Spojených států, světového míru a kulturním či jiným důležitým veřejným či soukromým úsilím".
Podle washingtonského právníka Paula Wolfa, odborníka na americko-kolumbijské vztahy, je však těmto třem mužům společná zejména jednoznačná a trvalá podpora americké invaze do Iráku.
Když Tony Blair v úterý před odcházejícího prezidenta předstoupil, Bush prohlásil: "Bude navždy zapsán v dějinách. Spojené státy dnes s hrdostí oceňují váženého přítele."
Uribe je zase nejstabilnějším spojencem USA na jihoamerickém kontinentě, kde se oba státy angažují v takzvané "válce proti drogám".
Především jméno kolumbijského prezidenta, za jehož vlády se rozmnožily vraždy kolumbijských civilistů připisovaných armádě, vzbuzuje rozpaky. Nikoli však pouze jeho jméno.
Medaile spojencům
"Prezident vyznamenává tyto tři vůdce za snahu zlepšovat životy svých občanů a prosazovat demokracii, lidská práva a mír v globálním kontextu," prohlásila na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Dana Perinová. "Jejich úsilí přinést naději a svobodu lidem na celém světě učinilo jejich národy, Ameriku a světovou veřejnost bezpečnější."
Jak v Británii, tak v Austrálii se však tato slova a medaile pro bývalé vůdce nesetkala s jednoznačným pochopením. V obou zemích, které poslaly do Iráku velké kontingenty vojáků, se válka stala postupem času velmi nepopulární a stáhla s sebou i její ohnivé propagátory Blaira a Howarda.
Blair se z politiky před rokem stáhl, odmítl kandidovat ve volbách v roce 2010 a předal labouristické žezlo ministru financí Gordonu Brownovi. Howard ve volbách v říjnu 2007 přišel nejen o premiérství, ale také o vlastní křeslo v parlamentu.
Za prokázané služby
"Tony Blair by se měl pokusit do pořádku ten zmatek v Gaze, a ne přebírat cenu za největší katastrofu zahraniční politiky posledních let a jeho mlčení o Guantánamu," nebral si servítky Edward Davey, mluvčí britských liberálů, kteří invazi do Iráku od začátku odporovali.
Blair nyní působí ve funkci zvláštního vyslance tzv. Blízkovýchodního kvartetu (EU, OSN, Rusko a USA), a ačkoliv jednou na Blízký východ během bojů v Gaze přijel, příliš se od té doby v této záležitosti neangažoval.
"Je to za prokázané služby," komentovala chladně Blairovu medaili bývalá ministryně jeho vlády Clare Shortová. Ta z kabinetu odešla tři měsíce po začátku iráckého tažení.
Podobně nevraživě přijala Howardovo ocenění některá australská média a ministr zahraničí země Stephen Smith dvojznačně prohlásil, že „Australané si utvoří vlastní mínění o této ceně a hodnotě podobných vyznamenání."
Demokrat Uribe
Vůbec největší kritiku si však vysloužil kolumbijský prezident Álvaro Uribe, který je na rozdíl od ostatních dvou nositelů ve své zemi rekordně populární.
Možná i kvůli tomu, že neposlal Kolumbijce do Iráku, především však díky radikálnímu zlepšení bezpečnostní situace ve městech a na kolumbijských hlavních dopravních tepnách. Podařilo se mu totiž významně oslabit levicové povstalecké skupiny, které často přepadaly cestující Kolumbijce.
Jeho vztah k lidským právům a demokratickým hodnotám je však podle pozorovatelů velmi vlažný. Na informaci o připravovaném Uribeho ocenění tak vzápětí reagovalo pět humanitárních organizací.
Ve svém prohlášení upozornily na to, že prezident nezakročil stejně důrazně proti pravicovým paravojenským jednotkám obchodujícím s drogami a terorizujícím obyvatelstvo. Během jeho šestileté vlády se zvýšil počet oznámených případů vražd civilistů příslušníky armády a terčem prezidentovi ohnivé rétoriky byly častěji než pravicoví zabijáci organizace snažící se o ochranu lidských práv v zemi.
„Bushova administrativa neustále opomíjela vážné porušování lidských práv v Kolumbii," stojí v prohlášení, které podepsaly mimo jiné Human Rights Watch a Amnesty International.
„Jeho výběr Uribeho na tuto cenu spíše prohloubil špatnou reputaci Bushovy administrativy v oblasti lidských právlidských práv."
