Bush a Irák? Tisíc lží o válce během dvou let

gaz
24. 1. 2008 20:40
Manipulace se týkaly jaderného arzenálu a Al-Káidy
Teď mě dobře poslouchejte...
Teď mě dobře poslouchejte... | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident George Bush a sedm dalších vysokých činitelů jeho administrativy učinili v prvních dvou letech po útocích z 11. září 2001 celkem 935 lživých prohlášení o Iráku.

Vyplývá to z prvního průzkumu na toto téma, který provedlo Středisko pro veřejnou integritu (CPI). Podle výzkumníků nešlo o omyly, ale o cílenou kampaň.

"Vyčerpávající šetření záznamů ukazuje, že tato tvrzení byla součástí řízené kampaně, která efektivně zpracovala mínění veřejnosti a zavedla národ do války na základě záměrně nepravdivých informací," píše se ve studii.

Nepravdivá tvrzení se týkala iráckého jaderného programu a vazeb režimu bývalého diktátora Saddáma Husajna na Al-Káidu.

Později bylo prokázáno, že irácký program zbraní hromadného ničení nebyl v době invaze aktivní a že spojení Bagdádu s organizací Usámy bin Ládina neexistovalo.

Pro hledání v anglické databázi lživých prohlášení klikněte zde 

Bush má zlatou, Powell stříbrnou

Druhé místo také není špatné. Colin Powell
Druhé místo také není špatné. Colin Powell | Foto: www.wikipedia.org

Vedle Bushe se studie zaměřila na výroky viceprezidenta Dicka Cheneyho, tehdejšího ministra zahraničí Colina Powella, bývalého ministra obrany Donalda Rumsfelda, jeho náměstka Paula Wolfowitze, někdejší poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezzy Riceové a bývalých mluvčích Bílého domu Ariho Fleishera a Scotta McClellana.

Čím více měl politik prostoru v médiích, tím více nepravdivých tvrzení podle CPI vypustil. Prezident Bush vede, podle výzkumu lhal 260krát, těsně za ním je Colin Powell s 254 zápornými body. Následují Rumsfeld a Fleischer (oba 109), Wolfowitz (85), Riceová (56), Cheney (48) a McClellan (14).

Tato prohlášení byla činěna v průběhu dlouhé doby a při 532 různých příležitostech.

Lži-hlasování-invaze

CPI vycházelo jak z primárních zdrojů, jako jsou oficiální tiskové zprávy, tak ze sekundárních pramenů, převážně hlavních světových médií.

Počet lživých prohlášení ohledně Iráku dramaticky vzrostl v srpnu 2002 a na počátku roku 2003. Jednalo se o klíčové měsíce v průběhu přípravy válečného tažení.

Poprvé poslal prezident Bush do Kongresu návrh zákona schvalujícího válečné operace (odhlasováno v říjnu). Druhá eskalace lží předcházela samotné invazi, zazněla zde například slavná řeč Colina Powella o iráckém jaderném arzenálu před Radou bezpečnosti OSN.

Bush: udělal bych to znovu

Vedle přímo lživých tvrzení učinila administrativa stovky dalších proklamací, které to, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení nebo je napojen na Al-Káidu, nepřímo naznačovaly.

"Kumulativní efekt těchto nepravdivých tvrzení - rozšířených tisíci novinových článků a televizním vysíláním - byl masivní. Několik měsíců před začátkem války zněl takřka neproniknutelný mediální hukot," stojí ve zprávě CPI.

Že Saddám Husajn žádné zbraně hromadného ničení nevlastnil, prezident Bush rok po začátku invaze přiznal, nikdy však nepřestal tvrdit, že rozhodnutí poslat americké vojáky do Iráku bylo správné.

Pozdější vyšetřování Kongresu ohledně existence iráckého programu zbraní hromadného ničení se soustředilo prakticky pouze na selhání tajných služeb. Politická prohlášení, která byla učiněna v rozporu s tehdejšími tvrzeními špionů, nechalo víceméně bez povšimnutí.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 52 minutami

Správkyně české Sberbank zahájila výběrové řízení na odkup firemních dluhopisů

Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová zahájila výběrové řízení na odkup korporátních dluhopisů z portfolia banky, která je v likvidaci. Předmětem nabídky je prodej tří korporátních dluhopisů v nominální hodnotě 730 milionů korun. Vypořádání prodeje očekává nejpozději do poloviny dubna 2023. Lužová o tom dnes informovala ČTK.

"Prodej korporátních dluhopisů v portfoliu Sberbank CZ je dalším krokem k získání finančních prostředků na vypořádání věřitelů banky ještě v letošním roce," uvedla Lužová.

K prodeji korporátních dluhopisů v portfoliu banky přistoupila správkyně v rámci procesu zpeněžení majetkové podstaty Sberbank CZ. Předmětem prodeje jsou dluhopisy Colt CZ Group SE v nominální hodnotě 380 milionů Kč, Czechoslovak Group v nominální hodnotě 100 milionů Kč a EPH Financing CZ v nominální hodnotě 250 000 Kč.

Potenciální zájemci o koupi dluhopisů nebo jen některého z nich musí vyjádřit svůj předběžný zájem o účast ve výběrovém řízení nejpozději do 10. března 2023 do 17:00. Na základě předběžného zájmu budou následně vyzváni k podání závazných nabídek na odkup jimi poptávaných dluhopisů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy