Brusel - Rumunsko a Bulharsko jsou jediné postkomunistické země v Evropské unii, které nepatří do schengenského prostoru. Naděje Sofie a Bukurešti, že by do něj mohly být přijaty, však podle všeho ve čtvrtek opět pohasnou.
Podle "důvěryhodného diplomatického zdroje ČTK" se jim na dnešním jednání ministrů vnitra nepodařilo získat potřebnou většinu zemí, jež by podpořily jejich snahu. Proti bylo zejména Nizozemsko.
Vláda v Haagu, které zajišťuje parlamentní většinu protiimigrantská Strana pro svobodu zapřisáhlého odpůrce "islamizace Evropy" Geerta Wilderse, je totiž přesvědčena, že obě země stále nesplňují podmínky nezbytné pro přijetí do Schengenu.
Podle kabinetu premiéra Marka Rutteho totiž v nedostatečné míře zajišťují ochranu svých hranic, a podporují tak ilegální imigraci.
"Schengenský systém je založen na vzájemné důvěře," citovala agentura Reuters ministra pro otázky přistěhovalectví Gerda Leerse. "Od nových zemí požadujeme, aby efektivně chránily naše společné hranice."
Balkán se pro uprchlíky z třetích zemí stal vstupní branou do Evropy poté, co protiimigrační opatření notně posílily Španělsko, Francie a Itálie. Ty monitorují své pobřežní vody a přísně sledují mořské cesty pašeráků lidí.
Poláci hledají kompromis
Červnová zpráva Evropské komise, která posuzovala reformy, jež obě země uskutečnily v oblasti justice a boji s korupcí, nevyzněla pro Sofii a Bukurešť zvlášť příznivě. Komise poukázala na to, že zejména co se týče odstraňování korupce, nepostupují tamní úřady tak, jak by měly.
Soudní procesy se táhnou neúměrně dlouho a mechanismy, jež mají zabránit uplácení soudců, jsou chabé. Velkým problémem zůstává pašování drog, protože přes obě země proudí do Evropy "balkánskou cestou" heroin produkovaný v Afghánistánu a dalších asijských zemích.
Ostatní postkomunistické státy včetně ČR vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu podporují. Ten ale může snadno zablokovat nesouhlas byť jen jediné členské země EU.
Polsko proto přišlo s kompromisním návrhem, který by alespoň částečně uklidnil obavy těch států, do nichž směřuje hlavní příliv uprchlíků. Rumunsko a Bulharsko by na jeho základě začlenily do Schengenu nejdříve jen letecké a námořní hranice, a to již v říjnu, a teprve později by se na systém napojila také hranice pozemní.
Romské tábory
Problémy se Sofií a Bukureští měly v nedávné minulosti zejména Francie a Itálie, kam z obou balkánských zemí zamířily v uplynulých letech tisíce Romů. Ti se následně usídlili v provizorních táborech na periferiích velkých měst.
Paříž i Řím musely vynaložit nemalé prostředky na to, aby Romy přiměly k návratu do země jejich původu. Francie kupříkladu zaplatila tři sta eur na osobu a zaplatila romským přistěhovalcům i jízdenku na autobus, ti však jen odcestovali "na návštěvu příbuzných" a obratem se vrátili zpět.
Bulharsko a Rumunsko, které do EU společně vstoupily v roce 2007, výtky na svou adresu odmítají a přičítají je "vnitropolitickým třenicím" v Nizozemsku.
Jejich snahám nevychází vstříc ani žádost, kterou nyní v Bruselu podaly Rakousko a Maďarsko poukazující na nebývalý příliv uprchlíků proudících na jejich území ze Srbska.
Většina běženců zachycených rakouskými a maďarskými úřady pochází z Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Somálska, Iráku a Íránu. Na srbské území se dostali s pomocí pašeráků lidí právě přes Rumunsko a Bulharsko, kam zase dorazili z Řecka a Turecka.
Atény musely loni požádat Brusel, aby na řecko-tureckou hranici vyslal inspektory Frontexu, unijní agentury, jejímž úkolem je kontrola vnějších hranic EU.
V souvislosti s letošní uprchlickou vlnou vyvolanou všelidovými povstáními v řadě arabských zemí požaduje zejména Francie a Itálie, aby Unie ulehčila opětovné zavádění kontroly hranic ze strany jednotlivých států.
Ty v červnu jednostranně zavedlo Dánsko, které toto opatření odůvodnilo nárůstem kriminality.
Na čtvrtečním jednání ministrů vnitra v Bruselu se proto na pořad dne dostal také návrh, aby o hraničních kontrolách napříště rozhodovala v prvé řadě Evropská komise, byť na návrh národních vlád.
