Terras, který po odchodu z armády působí v Bruselu jako estonský europoslanec, v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že ruský prezident je slabší a izolovanější, než se navenek mohlo zdát.
Jeho pozicí otřásla právě víkendová vzpoura wagnerovců, při které bojovníci táhli Ruskem a setkali se jen s malým odporem armády. Vzpouru oligarcha Prigožin ukončil až po uzavření dohody, že odejde do Běloruska. "V následujících měsících očekávám Putinův odchod ze scény," konstatuje estonský generál ve výslužbě.
Byl jste jedním z těch, kdo už na sklonku roku 2021 veřejně říkal, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Překvapil vás Prigožinův pochod na Moskvu?
Překvapil. Nemyslel jsem si, že Jevgenij Prigožin dojde ve svojí kritice ruského vedení války na Ukrajině tak daleko. Ale ještě víc mě překvapil závěr jeho vzpoury - to, že proti Prigožinovi a jeho mužům nepadlo žádné obvinění, respektive že bylo následně staženo.
Čím si to vysvětlujete?
Vladimir Putin zjevně zjistil, že by to tak lehce neprošlo. Že se nemůže stoprocentně spolehnout na loajalitu vedení ruské armády vůči sobě. Wagnerovci cestou na Moskvu nečelili odporu ruských sil a dostali se až dvě stě kilometrů před metropoli. To ukazuje, že Putin nemá vnitřní bezpečnost země pod kontrolou.
Jaká je vaše interpretace faktu, že Prigožin svoje muže nakonec stáhl?
Zřejmě čekal výraznější podporu od frustrovaných ruských vojáků po překročení hranic do Ruska, ale ta se nedostavila. Nebo Prigožin dostal zajímavou nabídku peněz od Putina, když toho nechá. Není to žádný geniální stratég, ale lupič.
Jak to, že proti wagnerovcům nezasáhla armáda hned v zárodku? Uniklo ruským tajným službám, že se chystá puč?
Z důvěryhodných zdrojů, které sleduji, usuzuji, že pro samotného šéfa wagnerovců byl pochod na Moskvu trochu nečekaný. Nechal se zřejmě strhnout momentální náladou ve svém mužstvu po ostřelování jejich pozic ruskou armádou. Nebyl to dopředu do detailu propracovaný plán převratu, který tajné služby neviděly přicházet.
Kdo je Riho Terras
Estonský generál a bývalý náčelník generálního štábu estonské armády. Prošel několika vojenskými akademie a misemi, mimo jiné působil v centrále NATO v Bruselu a zúčastnil se operace v Iráku. V roce 2018 odešel do výslužby a o rok později vstoupil do politiky. Stal se europoslancem za estonské křesťanské demokraty. Patří mezi blízké konzultanty estonské premiérky Kaji Kallasové v bezpečnostních otázkách, na konci roku 2021 veřejně varoval před tím, že to Vladimir Putin myslí s válkou proti Ukrajině vážně.
Smír mezi Prigožinem a Putinem měl dojednat běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Prigožin o sobě dal od té doby jednou vědět a mluví se o tom, že se pro wagnerovce chystá základna v Bělorusku. Je to podle vás konec příběhu?
Vůbec ne. Putin to takhle nemůže nechat. Takto v historii nekončí lidé, kteří vyzvou ruského cara. Bude to mít pokračování, což zřejmě odskáče hlavní cíl wagnerovců - ministr obrany Sergej Šojgu, o jehož vystřídání se už ostatně hovoří.
Ukázalo se ale především, že samotný Putin je slabší a izolovanější, než by se navenek mohlo zdát. V kruhu okolo něj se objevily trhliny, vládnoucí elita s ním přestala počítat jako s garantem svojí vlastní bezpečnosti a ekonomického bohatství, což je jinými slovy vypovězení loajality. V následujících měsících proto očekávám odchod Putina ze scény. Nemyslím si, že zakopne u otevřeného okna jako několik jeho kritiků. Napřesrok se ale v Rusku konají prezidentské volby a v nich už nebude kandidovat. Předá moc svému nástupci.
Kdo by jím mohl být?
To je příliš brzy spekulovat. Řekněme ale, že podobných vzpour zřejmě zažijeme více a z nich vzejde nejsilnější kandidát.
Bude mít Prigožinova akce nějaký dopad na průběh války na Ukrajině?
Nemyslím si to. Radil bych ukrajinským přátelům, aby neusínali na vavřínech a pokračovali ve vojenském plánu tak jako doposud. Prigožinova vzpoura způsobila ruské armádě epizodní reputační újmu, ale neoslabila její výkon na bojišti. Ostřelování Ukrajiny ruskou armádou pokračovalo celý víkend v nezměněné intenzitě.
Vzpoura žoldnéřů a tažení na Moskvu
- V noci z pátku na sobotu zahájila ruská žoldnéřská Wagnerova skupina tažení na Moskvu. Ještě donedávna bojovala na Ukrajině. Její šéf, oligarcha Jevgenij Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, se kterým má dlouhodobé spory. Jeho bojovníci obsadili Rostov na Donu, odkud Rusové kontrolují agresi na Ukrajinu.
- Ruský prezident Vladimir Putin veřejně vystoupil v sobotu dopoledne, hovořil o "dýce vražené do zad" a ozbrojené vzpouře. Prigožina však ve svém proslovu přímo nejmenoval. Wagnerovci se během dne přiblížili na necelých 200 kilometrů k Moskvě, jejich postup se nikdo nepokoušel zastavit. Na hranicích hlavního města začaly vznikat obranná postavení.
- Večer Prigožin tažení zastavil, podle ruských médií na základě dohody, kterou zprostředkoval běloruský diktátor Alexander Lukašenko. Šéf wagnerovců se se svými muži má přesunout do Běloruska.
