Brusel (Od naší spolupracovnice) - Do Bruselu se sjeli šéfové Evropské unie na pravidelný summit, kde jednu z hlavních rolí hrají Češi. Na jídelním lístku čtvrteční večeře je český požadavek o výjimku z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Lisabonské smlouvy.
Česko ji pravděpodobně dostane, a to díky snaze švédského předsednictví, které v posledních dnech neustále žhavilo telefony do Prahy (na vládu i Hrad), ale také do ostatních států unie.
Výjimka, jež je v Bruselu vnímána především jako další obstrukce českého prezidenta Václava Klause, bude velmi obecná a bez odkazu na Benešovy dekrety. Její konečná formulace a právní status se bude dojednávat zřejmě až do poslední chvíle, než summit v pět odpoledne začne.
Podle diplomatických zdrojů ostatní členské země na výjimku pro Čechy přistoupí ovšem jen za předpokladu, že Klaus už nevyrukuje s dalšími požadavky a Lisabonskou smlouvu po rozsudku Ústavního soudu podepíše. "Bude to něco za něco. Pokud prezident Klaus nepodepíše Lisabonskou smlouvu, výjimka se nestane právně závaznou," řekl diplomatický zdroj obeznámený s jednáním.
Slovensko-maďarský spor na stole
Jednání však mohou zablokovat spory mezi dalšími dvěma státy Visegradské čtyřky - Slovenska a Maďarska.
Slovenský premiér Robert Fico před nedávnem prohlásil, že Bratislava bude požadovat výjimku z Listiny základních práv EU podobnou té české, v den summitu však upřesnil, že se bez výjimky obejde - prý postačí, když se summit jasně vyjádří, že otázka dávných právních úprav v jednotlivých státech (tedy Benešových dekretů) v EU otevírána nebude.
Maďaři, jejichž vztahy se Slováky jsou dlouhodobě napjaté, však odmítají jakoukoliv formulaci, která by Benešovy dekrety ospravedlňovala. Premiér Gordon Bajnai po setkání s unijními partnery ze střední a východní Evropy nevyloučil, že Budapešť může výjimku pro Česko vetovat.
Horká linka Brusel - Pražský hrad
Právně závaznou, tedy protokolem, se česká výjimka stane podobně jako irské garance až později. Nebude součástí Lisabonské smlouvy, protože by se musela znovu ratifikovat ve všech zemích EU. Unijní lídří Česku stejně jako Irsku zřejmě přislíbí, že bude zahrnuta do nejbližší přístupové smlouvy nejspíš s Chorvatskem.
České požadavky se nesetkávají s velkým nadšením zbytku Evropy, zejména pak Rakouska či Maďarska. Diplomaté nicméně očekávají, že formulace výjimky bude nakonec tak vágní, že na ní budou moci všichni přistoupit a vznikne z tak typický unijní kompromis, který nikoho neurazí.
Během summitu se očekává živá telefonická konverzace mezi bruselským sídlem Evropské rady a Pražským hradem. Jako spojka bude fungovat Klausův kancléř Jiří Weigl, který se summitu zúčastní.
Něco podobného se dělo před dvěma a půl lety, kdy se za německého předsednictví domlouvala právě Lisabonská smlouva. V Bruselu sice vyjednával prezident Lech Kaczynski, polskou delegaci žádající velké ústupky ovšem fakticky z Varšavy řídil tehdejší premiér Jaroslaw Kaczynski.
Jedna země mění plány všem
Tento summit je dokladem toho, že jedna středně velká, nová členská země může neplánovaně změnit plány celému zbytku EU. Původně se měli evropští lídři už ve čtvrtek v noci dohadovat o tom, kdo bude nový prezident EU a také nový ministr zahraničí. Mělo být jasné, kolik členů Evropská komise bude v budoucnu mít.
Nic takového na oficiálním programu nakonec není. Osud Lisabonské smlouvy je stejně nejasný jako před měsícem a EU se nemůže tvářit, že je ruka v rukávě a obsazovat neexistující posty. Ostatně švédské předsednictví neúnavně opakuje, že bez nového právního rámce nemůže o jménech vést ani konzultace.
Jednotliví státníci se nicméně budou zákulisně dohadovat o tom, jaké šance má na prezidenta Unie britský expremiér Tony Blair a kdo by mohl ze zvažovaných jmen získat post nového unijního ministra zahraničí. "Bude to jakési předkolo, oťukávání, žádné konkrétní jméno ale na závěr summitu nepadne," řekl bruselský diplomatický zdroj.
Barroso nemůže nic slibovat
Stejně tak by ještě nemělo dojít na rozdělování jednotlivých oblastí v komisi členským státům. Většina zemí má už jasno, koho chce do Bruselu vyslat. Vlády mají proto velký zájem pojistit si významné komisní portfolio. Tomu se předseda komise José Manuel Barroso zatím vyhýbá.
"Předseda Barroso se chce během summitu diskuzi o obsazení jednotlivých portfolií vyhnout. Nikomu nic slíbit nemůže, protože neví, jaký počet komisařů bude nová komise mít," řekl zdroj blízký vedení Evropské komise.
