reklama
 
 

Kdo je Švéd, který dnes popostrčí Čechy k Lisabonu?

29. 10. 2009 8:10
Ukončení ratifikace Lisabonské smlouvy se díky Česku stalo hlavní náplní švédského předsednictví EU

* Švédský premiér si telefonuje a dopisuje s Václavem Klausem * Čtyřiačtyřicetiletý ekonom dovedl švédskou pravici k historickému vítězství * Dokončení ratifikace Lisabonu švédské předsednictví EU původně považovalo za formalitu

Praha - Dnes začínající summit Evropské unie má jedno velké téma. Václava Klause. Evropští politici se v Bruselu radí, jak jeho žádosti o výjimku vyhovět a přesvědčit ho k podpisu Lisabonské smlouvy.

Sám český prezident ale v Bruselu není. Poslal tam za sebe svého kancléře Jiřího Weigla. Hlavní role tak na summitu připadne premiérovi předsedající země EU. Tedy Švédovi Fredriku Reinfeldtovi.

Čtyřiačtyřicetiletý rodák ze Stockholmu je právě tím mužem, na kterého nakonec zbyla povinnost Čechy nějakým způsobem k ratifikaci dostrkat.

Z neznámého Švéda známý Evropan 

O skandinávském politikovi donedávna v České republice slyšel málokdo, teď se jeho jméno skloňuje ve všech pádech.

Ostatně švédští politici většinou nebyli příliš nápadní za hranicemi své země. A pokud ano, je to spojené s tragickými události a jejich smrtí.

Premiér Olof Palme byl zastřelen na ulici ve Stockholmu v roce 1986, ministryni zahraničí Annu Lindhovou ubodal muž ozbrojený nožem o sedmnáct let později v obchodním domě.

Reinfeldt jde proti této smutné tradici. V Evropě je nyní známý jako muž, který zachraňuje Lisabon tak, aby začal platit ještě do konce roku. Ale jeho kariéra ukazuje, že je schopen dostát velkým výzvám.

Vystudoval ekonomii a o jeho zaujetí politikou svědčí fakt, že poslancem švédského parlamentu (Riksdagu) se stal v roce 1991 v pouhých šestadvaceti letech.

Zachránce švédské pravice

Švédskou pravici vytáhl po největším volebním debaklu v roce 2003 k historickému vítězství o tři roky později. Přerušil tak deset let nepřetržitého panování sociální demokracie, která i několik desetiletí před tím byla největší a nejúspěšnější švédskou stranou.

V čele pravicového seskupení  Aliance pro Švédsko přesvědčil své krajany, že je nutné obětovat něco ze systému proslulého sociálního státu. Snížil daně a také příspěvky pro nezaměstnané, aby lidi více motivoval shánět si práci.

A protože příští volby budou ve skandinávské zemi až za rok, díky nynějšímu půlročnímu předsednictví se Reinfeldt ocitl nejen v čele Švédska, ale i Evropy v přelomové době Lisabonské smlouvy.

S "neposlušným" Václavem Klausem jménem Evropské unie komunikuje telefonicky i dopisem.

Nejprve si stěžoval, že se mu nemohl dovolat. Pak spolu hovořili a podle zdrojů z Bruselu byl Švéd zjevně rozrušený, protože se jako první dozvěděl, že český prezident bude chtít výjimku, týkající se Benešových dekretů.

Indiskrece, pak uspokojivý dopis

Na tiskové konferenci na Pražském hradě si pak Václav Klaus do švédského premiéra „rýpl." Jejich rozhovor prý považoval za důvěrný a předčasné zveřejnění požadavku označil za indiskreci.

Návrh na znění podmínky, kterou minulý pátek Reinfeldt poslal do Prahy v dopise, ale českého prezidenta uspokojil. Tedy konec dobrý, všechno dobré?

Uvidíme, každopádně švédské plány na půlroční předsednictví Praha poněkud pozměnila. Reinfeldt hovořil o nutnosti bojovat s krizí a zajistit pokrok v boji se změnami klimatu. Namísto toho zaujalo první místo v jeho půlroční evropské agendě dotažení ratifikace Lisabonské smlouvy.

"Pustili jsme se na neprobádané území. Mnoho Evropanů čeká, že nalezneme nějaké řešení pokud možno co nejrychleji," prohlásil po rozhovoru s českým premiérem Janem Fischerem, když jednali o zablokované ratifikaci.

Od přírody klidný člověk

Před začátek dnešního summitu byl nicméně optimistický. Jako kdyby mu Klaus slíbil, že Lisabon podepíše, když se výjimku podaří vyjednat.

"Věřím, že pokud výjimku schválíme, dočkáme se pak české ratifikace," citovala jej agentura AFP.

Původně Švédové považovali uzavření ratifikace všemi 27 členskými zeměmi za samozřejmost a formalitu, ale český prezident jim z toho udělal drama, hodné památných česko-švédských hokejových bitev na Mistrovství světa či olympijských hrách.

V rozhovoru pro BBC Reinfeldt nedávno o sobě řekl větu, která zřejmě sedí i na jeho vyjednávání s Václavem Klausem o Lisabonu. „Jsem od přírody klidný člověk, ale to neznamená, že neumím prosazovat vášnivě něco, na čem mi záleží."

Nicméně zdá se, že jeho evropské angažmá mu doma příliš nepomáhá. Podle posledního říjnového průzkumu deníku Dagens Nyheter by jeho Alianci pro Švédsko volilo jen 45 procent dotázaných, zatímco opozičnímu levicové seskupení vedenému sociálními demokraty by dalo hlas skoro 49 procent Švédů.

Čtěte: Zaorálek a Oberfalzer se na Aktuálně.cz přeli o Lisabon

autor: Martin Novák | 29. 10. 2009 8:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama