Sloupkařka deníku The Guardian Polly Toynbeeová v minulosti pracovala například pro britské veřejnoprávní médium BBC jako redaktorka sociálních věcí nebo pro britský deník The Independent. Ve své praxi se věnuje hlavně politickému dění v Evropě a současně se nejvíce zabývá vývojem pandemické situace. Ačkoli podle ní Velká Británie nemůže jít v jejím zvládání příkladem pro ostatní země, jelikož v počátcích poněkud zaspala, v očkování si vede velice dobře. Za silnou stránku země považuje hlavně její vědecký výzkum.
"Naše vláda selhala ve všem, až na očkování, u kterého existují dva důvody, proč funguje. Máme velmi silný biotechnologický výzkum a náš zdravotnický systém je velice efektivní," vysvětluje novinářka.
Momentálně se nacházíte opět v úplném "lockdownu". Jak to vnímají lidé, dodržují opatření, anebo se objevují i nepokoje?
Nepokoje se objevují pouze výjimečně. Z toho, co si pamatuji, tak u nás došlo k jednomu nebo dvěma malým výstředním protestům, ale nic významného. Většina lidí opatření poctivě dodržuje, nicméně pravda je, že je nedodržují tak jako na jaře. Myslím si, že už toho lidé mají dost. Najdou se i takoví, kteří virus stále popírají a vedou kampaně proti opatření, to se ale ostatním nelíbí. Troufám si říct, že takoví popírači v naší společnosti nemají šanci, protože veřejný názor je velmi silný a opatření podporuje, jelikož si lidé uvědomují vážnost situace.
Byla současná opatření zpřísněna právě s ohledem na novou mutaci viru? Ta už se mimochodem dostala i k nám do Česka. Je podle vás nebezpečnější, a pokud ano, tak v čem?
Nový kmen viru je hlavně mnohem nakažlivější a přenosnější. Nicméně to neznamená, že je nebezpečnější. Navíc existují důkazy, že těch kmenů bude ještě mnohem víc. Virologové potvrzují, že čím více vir koluje v populaci, tím více bude mutovat. Jsme si toho vědomi, a proto je očkování pro nás prioritou. Náš zdravotnický systém usilovně pracuje na tom, aby se co nejdříve podařilo naočkovat co největší počet lidí, čímž by se potenciálně zabránilo mutacím nebo se alespoň zpomalila jejich tvorba.
Sledujete, jak se jiné země snaží vypořádat s pandemií? Všímáte si například dění v Česku, které má nelichotivé počty nakažených a patří v tomto ohledu k nejhorším státům světa?
Ano, vím o vysokém počtu infekcí ve vaší zemi. Sleduji, co se děje obecně v celé Evropě. Například také ve Francii se zdá, že mají velké problémy. Brzy tam mají být volby a vláda chce být samozřejmě viděna v tom nejlepším světle, takže ze své situace začali vinit nás. Mluví o tom, jak je naše vakcína k ničemu. Na jedné straně se k ní chtějí dostat a na té druhé říkají, že nefunguje. A to se netýká pouze Francie. Obecně si myslím, že pro evropské země, které očkují mnohem pomaleji než my, je velmi těžké svým lidem vysvětlit, proč se situace nezlepšuje a proč jde všechno tak pomalu. A protože se bojí ztráty voličů, raději si najdou někoho jiného, koho mohou ze svých problémů vinit.
Proč si myslíte, že se covidová situace v jednotlivých zemích tak liší? Co je podle vás klíčové k tomu, aby se s tím stát úspěšně vypořádal?
Velká Británie rozhodně není vzorem, protože se s touto situací vypořádala od samého začátku opravdu špatně. Proto také máme nejvyšší úmrtnost v Evropě - protože Boris Johnson považoval ekonomiku za prioritu před životy svých lidí. Podle mě je rozumné vedení státu a jeho schopnost reagovat na krizi to nejdůležitější. Naše vláda selhala ve všem, až na očkování, u kterého existují dva důvody, proč funguje. Máme velmi silný biotechnologický výzkum a jsme v něm velmi napřed, je to něco, v čem je naše země dobrá. A náš zdravotnický systém je velice efektivní.
Vláda ovšem na testování a trasování upřednostnila soukromé společnosti, což byla katastrofa. I k očkování chtěli využít soukromé firmy, ale naštěstí to neudělali, za což jsem opravdu ráda, protože bychom s počtem naočkovaných rozhodně nebyli tam, kde jsme dnes.
Když už mluvíme o počtu obětí, nedávno jste zaznamenali již více než 100 tisíc úmrtí spojených s pandemií koronaviru. Jak se k tomu staví vláda?
Boris Johnson předstíral smutek a řekl, že udělal všechno, co mohl, ale nikdy lidem neposkytl žádné vysvětlení, proč to vlastně došlo až tak daleko. A je to proto, že ví, že to bylo právě jeho chybným jednáním na začátku, kdy na celou situaci reagoval velmi pomalu.
V jaké fázi se nacházíte s očkováním? Má Velká Británie dostatek vakcín a kdy se předpokládá, že budou všichni Britové naočkovaní i druhou dávkou?
Zdá se, že očkování postupuje velmi dobře. Myslím, že asi za týden dosáhneme cíle, kdy by první dávku měl dostat každý nad 70 let. Druhou dávkou by pak lidé měli být očkováni po dvanácti týdnech a v reakci na to by se úmrtnost měla snížit zhruba tak do měsíce. Jsou to skvělé zprávy, které ale bohužel také nahrávají do karet všem příznivcům brexitu, kdy se mezi lidmi říká, že si vedeme tak dobře jen proto, že jsme se osamostatnili.
S tím souvisí i má další otázka - myslíte si, že v souvislosti s dodávkami vakcín má Velká Británie po brexitu lepší, či horší pozici oproti Evropské unii?
Co se týče zásob vakcín, tak rozhodně lepší. Hned na začátku, dokonce o tři měsíce dříve, než to udělala Evropská unie, jsme objednali obrovské množství vakcín a utratili za to jako země spoustu peněz. Udělali jsme to okamžitě, i když jsme ještě nevěděli, jestli vakcíny vůbec budou fungovat. Věřili jsme a vyplatilo se to.
Když říkáte, že jste vakcíny nakoupili ještě dříve, než byly schváleny, myslíte si, že to lidem dalo pocit, že vláda ví, co dělá, anebo to mezi nimi právě naopak způsobilo větší obavy? Jak moc u vás lidé vakcínám důvěřují?
Řekla bych, že oboje. Mezi lidmi je stále hodně nedůvěry. Někteří neustále šíří informace o tom, jak očkování není bezpečné, i když svůj argument mají zcela nepodložený. Ale myslím, že to brzy překonáme. Jakmile bude většina populace očkována, pak možná obavy těch, kteří pochybují, odezní.
Podobná nedůvěra teď panuje například u vakcíny britské společnosti AstraZeneca, kterou provázejí pochyby o její účinnosti pro starší lidi. Je podle vás důvod k obavám, anebo vakcína funguje tak, jak má?
Jak už jsem řekla, myslím si, že jsme ve vědeckém výzkumu opravdu odborníci. Je to něco, v čem jsou naši vědci dobří, a já jim věřím, když na základě dat říkají, že to funguje.
Odkud tedy tyto pochybnosti pocházejí?
Mezi evropskými zeměmi teď vládne šílenství. Říká se, že vakcína funguje pouze pro lidi do 65 let, ale to jen proto, že v počátečním testování tvořila skupina seniorů nad 65 let bohužel jen osm procent testovaných. To způsobilo, že lidé vakcínu začali zpochybňovat. Je snadné říct "nevíme, jestli to funguje na starší skupinu", ale opravdu nic nenasvědčuje tomu, že nefunguje. To už bychom totiž viděli, protože spousta starších lidí už má první dávku za sebou. Denně bychom měli mnohem vyšší čísla nakažených, kdyby pro tuto skupinu vakcína nebyla účinná.
Společnost AstraZeneca v poslední době také omezila vývoz vakcín do evropských zemí. EU pak hrozila tím, že by mohla udělat to samé a zablokovat vývoz vakcín proti covidu-19 do mimounijních zemí, a to v případě, že by došlo k porušení závazků o dodaném množství. Jak na celý tento konflikt reaguje vaše země?
Velmi špatně. Koupili jsme je a zaplatili za ně a představa, že by EU mohla jen tak postavit blok navzdory tomu, že jsme za to dali spoustu peněz, je dost pobuřující. Přestože se mi nelíbí být v této věci na straně Borise Johnsona, tak jeho postoji rozumím. Naštěstí si ale myslím, že EU vývoz vakcín nakonec nezakáže. Byl to jen krátký okamžik šílenství a paniky. Poslední, co v této době, kdy by měli všichni držet pohromadě, potřebujeme, jsou války o vakcínu. Opravdu doufám, že budeme s našimi zásobami štědří, a to jak k Evropě, tak ke zbytku světa.
