Londýn - Nová britská vláda premiéra Davida Camerona je rozhodnuta šetřit, kde se jenom dá. Škrtat ale nebude jen na platech státních zaměstnanců, sociálních dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.
Výrazně snížit svůj rozpočet budou muset i jednotlivá ministerstva včetně rezortu obrany. Ten o plných deset procent.
Když letos na jaře přišel francouzský prezident Nicolas Sarkozy s návrhem na vytvoření společné ponorkové flotily s Británií, tehdejší premiér Gordon Brown myšlenku zamítl s tím, že před volbami do Dolní sněmovny je podobný plán neprosaditelný.
Teď bude tento projekt součástí agendy britsko-francouzského summitu naplánovaného na počátek listopadu. Obě země přitom musí snížit hrozivě narůstající schodek veřejných financí.
Britský ministr financí George Osborne již upozornil svého kolegu z rezortu obrany Liama Foxe, že úspory v několikamiliardové výši bude muset najít, ať to stojí cokoli.
Na pořad dne se tak znovu dostal plán postupné výměny čtyř jaderných ponorek třídy Vanguard nesoucích jaderné střely Trident.
Tři kotví na ponorkové základně v ústí řeky Clyde na západě Skotska, čtvrtá je permanentně mimo britské výsostné vody.
20,30 nebo 76 miliard?
Zrušení projektu modernizace ponorkového loďstva si do svého předvolebního programu vepsali koaliční liberální demokraté, Cameronovi konzervativci ale byli zásadně proti.
Nová britská vláda chce mít do čtyř let vyrovnaný rozpočet, a pokud chce odbourat stávající schodek ve výši 150 miliard liber (cca 11 procent HDP), musí seškrtat výdaje všech ministerstev, rezort obrany nevyjímaje.
Fox, který má přirozeně podporu armádních špiček, škrty zásadně odmítá.
"Snížení sedmatřicetimiliardového rozpočtu na obranu o deset procent by mělo pro Británii vážné důsledky," napsal v dopise, který zaslal ministerstvu financí.
Válka v Iráku a Afghánistánu a sanace bankovního sektoru stiženého celosvětovou finanční krizí stála britskou státní pokladnu desitky miliard liber a ty teď chybí na každém kroku.
Odhaduje se, že modernizace ponorek by přišla státní pokladnu na 20 až 30 miliard, někteří experti hovoří až o 76 miliardách liber. Konečné rozhodnutí o tom, co bude s vanguardy, proto Cameronova vláda zatím odsunula na rok 2015.
Čtyři jaderné ponorky má nyní také Francie a každá z nich je, podobně jako ty britské, vyzbrojena šestnácti raketami schopnými nést až 160 jaderných hlavic.
Ve hře jsou i letadlové lodi
Ve společných britsko-francouzských plánech je ale také zmiňována možnost společné hladinové flotily, zejména co se týče válečných fregat a letadlových lodí.
Britové mají nyní dvě a jednu záložní. Chloubou francouzského loďstva je letadlová loď Charles de Gaulle, další nosič bojových letounů a helikoptér se staví.
Letadlová loď třídy Queen Elizabeth, kterou chce Británie spustit na moře v roce 2015, přijde na čtyři miliardy liber.
Francie, která s výraznými škrty v rezortu obrany počítá rovněž, by proto uvítala spolupráci i v této oblasti. Ze stávajícího armádního rozpočtu ve výši 32 miliard eur chce země galského kohouta v příštích třech letech ušetřit šest miliard.
Nejvyšší výdaje na obranu mají stále Spojené státy. Představují 4,3 procenta HDP a tedy přibližně 620 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun).
Britové dávají na zbrojení necelá tři procenta HDP, Francouzi 2,5 procenta.
Plán společné britsko-francouzské ponorkové obrany má ovšem jeden háček. Budou jej muset odsouhlasit Američané, kteří s Brity po léta sdílejí informace týkající se jaderných technologií.
