Blackpool - Zásoby ropy v Severním moři se rychle tenčí, a Británie proto rychle hledá alternativní zdroje energie. Pomoci jí měl plyn těžený z břidlic, nad jeho budoucností teď ale visí otazník.
Při průzkumných pracích prováděných na ložisku u Preese Hall poblíž Blackpoolu na severozápadě Anglie totiž Britská geologická služba (BGS) zaznamenala v uplynulých dvou týdnech dvě slabá zemětřesení. A je přesvědčena, že za nimi stojí právě vrty na plyn.
První otřesy půdy měly sílu 2,3, druhé 1,5 magnitudy.
Jejich intenzita byla zanedbatelná, společnost Cuadrillo Resources, která práce provádí, však průzkum musela přerušit.
"Čas, kdy k oběma zemětřesením došlo, odpovídá tehdy prováděné hydraulické frakturaci," citoval deník Independent Briana Baptieho z BGS.
Hydraulická frakturace je proces, při němž je do horniny vháněna z vrtu pod tlakem voda s křemenným pískem. Způsobuje rozpraskání horninového masivu a uvolnění plynu uloženého v břidlicích.
"Když kapalinu vženete pod tlakem do sedimentu, má narušení masivu za následek seismickou aktivitu," vysvětluje Baptie. "Zemětřesení jsou zpravidla příliš slabá na to, abyste je cítili, jsou ale známy i případy intenzivnějších otřesů půdy."
Británie má na svém území podle odhadů 150 miliard kubických metrů břidličného plynu v ceně 28 miliard liber. Vystačily by k tomu, aby země na půldruhého roku pokryla kompletně svou spotřebu suroviny.
Dolní sněmovna dala zelenou
Britská Dolní sněmovna, kontrolovaná konzervativci a liberály, přitom minulý týden vydala svůj souhlas k dalšímu průzkumu a případné těžbě břidličného plynu.
Proti té jsou ekologové, kteří poukazují na její dopad na životní prostředí.
Ve Spojených státech, jež těžbu břidličného plynu začaly společně s Kanadou propagovat, byla hydraulická frakturace zakázána ve státech New York a Pennsylvánie poté, co byl v tamních zdrojích pitné vody objeven rozpuštěný metan.
Ten se při celém procesu navíc ve velkém množství uvolňuje do atmosféry a zvyšuje množství emisí.
V Evropě k zákazu těžby sáhla Francie. Polsko, které má jedny z největších zásob břidličného plynu na kontinentu, chce s těžebními pracemi naopak začít. Mohlo by se tak zbavit závislosti na dodávkách suroviny z Ruska.
"Podzemní zásoby vody vůbec ohroženy nejsou," tvrdí předseda parlamentního výboru pro energii a změny klimatu, konzervativec Tim Yeo, podle kterého se jedná o falešný poplach.
"Zásoby břidličného plynu, které se nacházejí pod mořským dnem, mohou být dokonce několikanásobně vyšší než ty, jež byly objeveny na britských ostrovech," dodává.
Plyn versus vítr a jádro
Aby byla v budoucnu energeticky soběstačná, začala Británie v uplynulých letech budovat v Severním moři mohutné větrné parky. Jejich výstavba je však značně nákladná a hlavně - dostatečně silný vítr nevane ustavičně, a účinnost větrníků tak není nijak vysoká.
Britští konzervativci chtějí stavět také další jaderné reaktory, čelí však velkému odporu ekologů.
Británie kryje energií z jádra dvacet procent své spotřeby. Její atomové elektrárny pocházejí z 80. let a do roku 2023 by měly být beze zbytku uzavřeny.
Kdysi zdánlivě nevyčerpatelný zdroj energie, severomořská ropa, je na ústupu. Británie již vytěžila sedmdesát procent svých zásob a nyní produkuje jen 1,5 milionů barelů suroviny denně.
