Kodaň - Boj mocností o severní pól přípomíná posledních několik let boj o africké nerostné zdroje z 19. století. Až teď se ale tichá válka o Arktidu přesouvá na pole OSN.
Dánsko hodlá do roku 2014 požádat o pět podmořských oblastí kolem Grónska, Faerských ostrovů a Severního pólu. Vyplývá to z tajného strategického plánu dánské vlády, který zveřejnila média.
Zájem o ledovou Arktidu je pochopitelný. Tam, kde ochránci přírody lamentují nad globálním oteplováním, mnou si finančníci a vlády ruce. Ustupující led nabízí čím dál víc nalezišť nerostných surovin.
Jak řekl BBC profesor Peter Wadhams z Univerzity v Cambridge, "může se lehce stát, že severní pól bude bez sněhu během jednoho dvou let."
Studený mír
Dánsko není jediné, kdo si dělá na mořské dno nárok. Států je celkem osm: USA, Kanada, Rusko, Norsko, Island, Švédsko a Finsko. K tomu přidejme mocné těžařské společnosti a vzniká velmi hořlavý koktejl.
Celkově se odhaduje, že v Arktidě leží okolo devadesáti miliard barelů ropy a padesát miliard kubických metrů zemního plynu.
Skeptici varují, že právě arktický sever bude v 21. století s velkou pravděpodobností dějištěm moderní války o energetické zdroje.
Dokládají to nedávno publikované úryvky z diplomatických depeší, které zveřejnil server WikiLeaks.
"21. století pozná boj o zdroje a Rusko by tento boj nemělo prohrát... NATO cítí, odkud fouká vítr. Fouká ze severu," prohlásil ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin.
Rusové nejsou jediní, kdo otevřeně hovoří o velmi křehkém "studeném míru". Chuť po arktickém bohatství s sebou navíc přináší konflikty u jinak tradičních spojenců.
Ve hře jsou vedle ropy a zemního plynu i nové námořní cesty do Asie a větší příležitosti pro rybolov.
Očekává se napětí mezi Norskem a NATO kvůli severní norské hranici s Ruskem. Spojené státy zase napjatě čekají, až se přesně zaměří naleziště kolem dánské autonomie Grónska.
Místní vláda v Nuuku zvažuje vyhlášení samostatnosti. Bez peněz z ropy a zemního plynu by si tento krok ale nemohla dovolit. USA chce největšímu světovému ostrovu nabídnout vojenskou ochranu, pokud ovšem bude Grónsko spolupracovat s americkými těžařskými koncerny.
Dánsko je zatím první země, která hodlá na půdě OSN o podmořské oblasti požádat. Dánský premiér Lars Loekke Rasmussen existenci tajné strategie nepotvrdil, ani nevyvrátil.
"Nové námořní cesty a objevy přírodních zdrojů nakonec umístí tento region do centra světové politiky," znějí v depeši z roku 2009 slova tehdejšího dánského ministra Pera Stiga Moellera.
