Fukušimu zničilo zemětřesení. Totéž hrozí v Evropě

Radim Klekner Radim Klekner
18. 5. 2011 7:00
Zastánci "zelené" elektřiny slaví, mají další argument pro obnovitelné zdroje
Odhad škod spojených s jadernou katastrofou ve Fukušimě jde do stovek miliard dolarů.
Odhad škod spojených s jadernou katastrofou ve Fukušimě jde do stovek miliard dolarů. | Foto: Reuters

Ženeva/Tokio - Havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima nezpůsobila vlna tsunami, jak dlouho tvrdil provozovatel elektrárny, společnost Tepco. Nejhorší nukleární katastrofu v poválečných dějinách země má na svědomí zemětřesení o síle 8,9 stupně Richterovy škály.

Prasklina, která se objevila v plášti reaktoru číslo jedna a vedla k poruše chladicího systému, vznikla při vlastním zemětřesení a ne až o několik hodin později, s příchodem tsunami.

Podle japonského jaderného experta Micuhika Tanaky to prokazuje časový průběh poklesu tlaku na prvním reaktoru.

Nejenže tím Tanaka vyvrátil tvrzení japonského energetického giganta. Poskytl také další argument zastáncům "zelené energie".

Otazníky kolem obnovitelných zdrojů

Jaderná havárie v japonské Fukušimě opětovně poukázala na to, jak důležité je navýšit podíl, který na výrobě elektřiny mají obnovitelné zdroje energie. Stoprocentní bezpečnost atomových elektráren nedokáže zajistit nikdo a další Fukušimy si nemůže žádná země dovolit.

Experti ale stále neumějí vyčíslit, kolik by přechod na obnovitelné zdroje stál a kolik procent spotřeby by vlastně měly krýt. Odhaduje se jen, že by investice do zelené energie globálně přišly na stovky miliard USD ročně.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) je ale přesvědčen: V roce 2050 může být z energie vody, větru, slunce či biomasy vyráběno až 77 procent veškeré produkované elektřiny.

"Podíl těchto zdrojů neustále stoupá a náklady na jejich využívání naopak klesají," říká se ve zprávě IPCC, zveřejněné před několika dny v ženevském sídle organizace.

"Ukazuje se navíc, jaký potenciál všude ve světě (obnovitelné zdroje) mají v ohledu na zlepšení životních podmínek lidí."

Bezpečné nejsou ani evropské elektrárny

To, že německá vláda nechala po Fukušimě přezkoumat všech osm starších reaktorů v Německu a v dubnu rozhodla o definitivním výstupu z jaderné energetiky, tak nebylo jen reakcí na tlak veřejnosti ovládané "ekologickou lobby".

Zemětřesení v Severním Porýní-Westfálsku, které na tisícovkách budov způsobilo v dubnu 1992 značné materiální škody, mělo magnitudo 5,9.

Němečtí experti jsou přesvědčeni, že ohroženy jsou přinejmenším čtyři jaderné elektrárny: Neckarwestheim a Philippsburg v Bádensku-Würtembersku, Biblis v Hesensku a Gundremmingen v Bavorsku.

Za tektonicky nestabilní označují i širší okolí Kolína nad Rýnem, Fogtland na severu Saska či rozsáhlé oblasti horního Porýní v blízkosti švýcarských hranic.

Přehodnotit bezpečnost svých atomových elektráren bude muset na základě nových dat také Francie, která z jádra vyrábí 75 procent své elektřiny.

Jedno procento HDP ročně?

Na výstup z jaderné energetiky a intenzivní využívání obnovitelných zdrojů teď v Německu tlačí všechny politické strany. Spolková republika si ale podobný krok může dovolit.

Experti spočetli, že uzavření jaderných reaktorů a jejich nahrazení větrnými a solárními, ale také - nepříliš ekologickými - plynovými elektrárnami bude do roku 2020 stát spolkovou pokladnu 170 miliard eur. Znamená to, že by Německo muselo do výroby elektřiny v příštích deseti letech investovat každoročně částku odpovídající necelému jednomu procentu svého HDP.

Provést tento odhad v globálním měřítku je mnohem obtížnější. Netroufá si na to ani IPCC, který připouští, že by to byly stovky a stovky miliard dolarů ročně.

Zejména v zemích třetího světa, jež energii větru, vody či slunce využívají jen zřídka a spoléhají se především na uhelné či plynové elektrárny, by byl přechod na obnovitelné zdroje značně nákladný.

Pokud byl celosvětový hrubý domácí produkt v roce 2010 odhadován na 75 bilionů dolarů, představuje jedno procento z této částky 750 miliard USD. 

Pro srovnání: 150 miliard dolarů jsou roční příjmy z hazardu. Celosvětové výdaje na zbrojení pak činí 1,5 bilionu USD. 

 

Právě se děje

Další zprávy