Čas se krátí, nervozita roste. Nákaza hatí brexit, hlavní vyjednavači onemocněli

Helena Truchlá Helena Truchlá
24. 4. 2020 20:24
Velká Británie opustila Evropskou unii na konci letošního ledna. Už tehdy analytici varovali, že 11 měsíců do konce roku 2020 je velmi krátká doba na to, uzavřít komplikovanou obchodní dohodu se zbytkem unie. Ta je přitom klíčová, aby se firmy na obou stranách průlivu La Manche nemusely na konci roku potýkat s chaosem způsobeným britským opouštěním evropského jednotného trhu a celní unie.
David Frost (vlevo) a Michel Barnier.
David Frost (vlevo) a Michel Barnier. | Foto: Reuters

Tento týden se po dlouhé pauze způsobené pandemií nemoci covid-19 vyjednávání mezi Bruselem a Londýnem obnovila. Výchozí pozice obou stran by ale nemohly být vzdálenější. Zatímco evropští diplomaté nepovažují kvůli koronaviru vůbec za reálné, aby se dohodu podařilo do konce roku uzavřít, britský premiér Boris Johnson nadále odmítá prodloužit takzvané přechodné období. To nyní zaručuje oběma stranám pokračování vzájemných vztahů v podobě, jako by Britové z unie ještě neodešli. 

Pokud se ale nedomluví na jeho pokračování, nebo neuzavřou dohodu, hrozí oběma stranám neřízený odchod země z jednotného trhu a celní unie. Na následné zavedení cel, kvót a dalších překážek vzájemného obchodu by doplatili nejen Britové, ale také unijní státy včetně Česka.

Podle odhadů britské sněmovny by britská ekonomika byla za 15 let až o devět procent menší, než kdyby země EU zůstala. České hospodářství by jenom kvůli poklesu zahraničního obchodu podle analýzy společnosti Deloitte mohlo přijít zhruba o 10 miliard korun, české firmy pak asi o trojnásobek. Práci by mohlo v krajním případě ztratit až 40 tisíc lidí. 

Unijní vyjednavač Michel Barnier se vrátil do práce teprve minulý týden poté, co se nemocí covid-19 v březnu sám nakazil. Onemocnění prodělal i jeho britský protějšek David Frost a premiér Boris Johnson, což vyjednávání ještě víc zkomplikovalo.

"Koronavirová krize ukrojila přinejmenším měsíc a i u vládních konzervativců se ozývají hlasy, že ta komunikace na dálku nedokáže nahradit osobní jednání. Jsou ale spíš ojedinělé," popisuje situaci analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. Nejvyšší vládní představitelé pochyby odmítají. Obě vyjednávací strany pak ujišťují, že na nižších úrovních rozhovory pokračovaly i v časech pandemie. 

Telefonát s Trumpem

Johnsona v úřadu kvůli nemoci stále zastupuje ministr zahraničí Dominic Raab, v pondělí už ale Johnson zvládl telefonické jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vzájemně se ujistili, že "obchodní dohoda mezi oběma zeměmi by měla by podepsána co nejdříve". Spojené státy by v případě odchodu bez dohody ekonomicky rovněž velmi utrpěly. 

Brusel je opatrnější. Už když začali Barnier s Frostem na začátku března vyjednávat, tehdy ještě osobně, vyjádřil zástupce EU znepokojení nad "velmi vážnými neshodami". 

Týkaly se podle něj například standardů kvality zboží, přípustnosti finanční podpory britských firem vládou nebo ekologických předpisů, které by se Británie měla zavázat dodržovat. Právě o tom by měli diplomaté tento týden jednat. Londýn požadavky odmítá, stejně jako žádost, aby se Soudní dvůr EU směl nadále vyjadřovat k výkladu unijního práva v zemi. 

Hoří nám dům

Přechodné období může Británie prodloužit až o dva roky, Londýn by o něj musel Brusel požádat do začátku července. "Buďme upřímní: politické vedení se nyní soustředí na něco jiného. Když vám hoří dům, je to vaše priorita," řekl serveru Politico jeden z unijních diplomatů. "Experti se můžou zabývat texty a vysvětlovat, ale to je všechno na velmi technické úrovni. V určitý moment budou muset přijít na řadu politická rozhodnutí," upozornil.

Britské zákony nyní vládě doslova zakazují o prodloužení přechodného období požádat. Johnson by tedy nejdřív musel navrhnout a prosadit změnu příslušného zákona a až poté se obrátit na Brusel. O jakékoliv změně by musel hlasovat parlament, který je kvůli koronaviru v provizorním režimu. Současné plány počítají s tím, že osobně by se ve Westminsteru scházelo jen 50 zákonodárců, dalších 120 by se připojilo on-line. Jen ti fyzicky přítomní ale podle platných pravidel smí hlasovat. 

A situace, kdy není možné se setkávat a jednat osobně, škodí i jednotě evropské sedmadvacítky. Projevuje se to ve fázi, kdy se jednání týkají konkrétních témat, na která mohou mít jednotlivé členské státy jiný názor. "Roli hrají různé faktory, třeba kolik toho která země do Británie vyváží, ale i to, jestli si dělá ambice Brity vystřídat ve vůdčí roli v některém sektoru. Třeba Francie v tom finančním," vysvětluje Kruliš. 

Další jednání jsou v plánu na 11. května a 1. června. "Naším cílem je významně pokročit," nechal se slyšet po první pondělní schůzce na dálku Michel Barnier, podobně setkání okomentoval také David Frost. "V plánu je pak situaci zhodnotit a rozhodnout jak dál. Je možné, že britská vláda bude víc ochotná přehodnocovat své pozice až v druhé polovině roku," dodává Kruliš.

Podle něj přichází v úvahu také varianta, že se Británie a EU domluví na provizorní "mezidohodě". Ta by poskytla oběma stranám víc času a premiéru Johnsonovi pak možnost zachovat před voliči dojem, že Bruselu neustoupil. 

Názor Evropské komise, že za daných okolností je včasné uzavření dohody skoro nemožné, sdílí také vyjednavači Evropského parlamentu a lídři řady členských zemí. Právě jejich národní parlamenty budou muset plnohodnotnou obchodní dohodu nejspíš schvalovat také. K odkladu odchodu z jednotného trhu a celní unie vyzvalo vládu v Londýně i Skotsko.

Video: Johnson je jako rocková hvězda, říká diplomat Žantovský

Na Theresu Mayovou se bude vzpomínat jako na slušnou, obětavou ženu. Boris Johnson byl černým koněm v Konzervativní straně, říká Žantovský. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy