Británie 29. března opouští Evropskou unii. Pokud vše půjde tak, jak vyjednali diplomaté z Bruselu a Londýna, brexit proběhne poklidně a podle domluvené dohody. Britští poslanci nicméně její návrh odmítli. Premiérka Theresa Mayová se proto snaží vyjednat s Bruselem několik ústupků. Co dohoda obsahuje a které její části jsou ty nejproblematičtější?
Do odchodu Velké Británie z EU zbývá
Dohodu, které se říká Withdrawal Agreement, vyjednaly týmy Bruselu a Londýna v uplynulých dvou letech. Smlouva počítá s vystoupením Velké Británie z EU k datu 29. března 2019.
Jejím cílem je spořádaný brexit, který by britským i unijním občanům, vládám a firmám nabídl co možná největší právní jistotu a stabilitu v chaotickém a těžko předvídatelném období. Vypořádává se i s britskými závazky vůči EU a načrtává některé budoucí. Dohoda však neřeší budoucí nastavení vzájemných vztahů.
Doprovází ji politická deklarace o budoucích vztazích, několik protokolů a příloh.
S návrhem dohody přišla britská premiérka Theresa Mayová 15. ledna před poslance. Ti ji ale odmítli převahou 230 hlasů, a to včetně poslanců z vlastní Konzervativní strany. Šlo o nejtvrdší porážku, jakou britská vláda v Dolní sněmovně kdy zažila.
Odmítli ji britští poslanci. Podle některých jejich komentářů byla dohoda "nedostatečně brexitová" a i do budoucna by mohla Spojené království těsně poutat k Evropské unii. Pro poslance je nepřijatelná zejména podoba zmíněné irské pojistky. Premiérce Mayové proto dali čas na její úpravu, kterou vágně definovali jako "alternativní ujednání". Jenže Brusel nová vyjednávání o dohodě odmítl. Na konci ledna pak britští poslanci zároveň přijali návrh, který odmítá připustit brexit bez dohody. Jak se mu prakticky vyhnout, ale nespecifikovali.
Theresa Mayová se teď snaží dosáhnout takových změn v brexitové dohodě, které by britské poslance přesvědčily, aby dokument nakonec schválili. Evropská unie dává nicméně opakovaně najevo, že jednání o dohodě znovu neotevře, podmínky jsou podle jejích představitelů jasně dané. Brusel by však nejspíš přistoupil na úpravy v doprovodné a nezávazné politické deklaraci.
Britský vyjednavač Olly Robbins se nedávno prořekl, že podle něj Mayová zřejmě na poslední chvíli postaví britské poslance před volbu. Buďto odsouhlasí "její dohodu", nebo Spojené království čeká "zdlouhavý odklad" brexitu. Předseda opozičních britských labouristů Jeremy Corbyn ale premiérku obviňuje z toho, že ve skutečnosti žádný plán nemá a pouze hraje o čas.
Britská premiérka se stále snaží vyjednat podmínky britského odchodu z EU, respektive rozptýlit obavy britských poslanců a vyjednat úpravy v brexitové dohodě. Hlavním sporným bodem je zmíněná irská pojistka, jejíž podmínky chce Mayová pozměnit. Problematický je z britského pohledu zejména časový limit, po který by měla pojistka platit v případě, že vejde v platnost. A také právo na její jednostranné vypovězení, které současná dohoda neumožňuje.
Mayová údajně usiluje o "právně závazné změny", je ale ochotna své požadavky zmírnit. Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt nicméně uvedl, že poslanci ve Westminsteru by se spokojili i s konkrétnější časovou definicí britské pojistky a dohodu jako takovou podle něj není nutné přepracovávat. Brusel nicméně odmítá znovuotevření rozhovorů ohledně dohody.
Pokud britský parlament dohodu neschválí, může dojít hned k několika možným scénářům.
Obě strany rozvodu ho považují za nejhorší možnou variantu.
Brexit „no-deal“Tento scénář se v Bruselu i Londýně skloňuje stále častěji.
Na tuto notu premiérka Mayová oficiálně sází, když říká, že se pokusí vyjednat výhodnější podmínky ohledně tzv. irské pojistky. Jenže představitelé EU to odmítají.
V takovém případě by byl brexit rovněž odložen, aby ho Londýn stihl uspořádat. Mayová ale druhé referendum dlouhodobě odmítá.
Opakovaně, a loni v prosinci obzvlášť hlasitě, jimi hrozili opoziční labouristé v případě, že brexitová dohoda neprojde parlamentem. Hlasování o nedůvěře ale kabinet Theresy Mayové ustál.
Že je tato možnost z právního hlediska vůbec na stole, potvrdil loni v prosinci soud EU. Jenže britská vláda tuto možnost rovněž dlouhodobě odmítá.