Má pravdu - k tomu, aby divoký brexit skutečně nenastal, pouhé usnesení Dolní sněmovny nestačí. Nutné je, aby poslanci odhlasovali nějakou dohodu s EU o podobě vystoupení. Existuje jen jediná - ta, kterou vyjednala Mayová. Dolní sněmovna ji ale už dvakrát odmítla. A na žádné jiné variantě odchodu z Evropské unie nebo třeba na opakování referenda o britském členství se zatím není schopna shodnout.
Možnost, aby parlament odmítl brexit bez dohody navrhla sama Mayová. A přesto při hlasování utrpěla další porážku - chtěla "divoký" brexit vyloučit jen dočasně. Jenže poslanci zvolili jednoznačnější postoj a proti její vůli odhlasovali, že k takové situaci nemůže dojít nikdy.
Mayová nechá Dolní sněmovnu už ve čtvrtek hlasovat znovu - a to o tom, jestli by vláda měla požádat země EU o odklad brexitu. Kdyby k posunutí jeho data nedošlo a parlament neschválil výstupovou smlouvu s unií, Británie by automaticky přestala být jejím členem už 29. března. "Divokým" brexitem by utrpěly státy EU, ale ještě mnohem více sami Britové.
Podle analýz britské vlády i centrální banky by z dlouhodobého hlediska zchudli až o desetinu oproti tomu, kdyby zůstali v EU. Britský parlament žádost o odklad brexitu nejspíš podpoří. Následně by ji musely jednomyslně schválit všechny státy EU. Jejich lídři o tom budou jednat příští týden na summitu v Bruselu.
Mayová se tak pokusí prosadit svoji dohodu s EU v britském parlamentu i na třetí pokus. Hlasování musí proběhnout nejpozději 20. března, den před summitem EU. Pokud poslanci návrh Mayové nakonec schválí, odklad by mohl brexit posunout na konec června.
Kývne odklad i Unie? Nejisté
Až dosud se zdálo, že se schválením nebude problém. Z různých stran unie ale teď zaznívají hlasy, které to zpochybňují. "Očekáváme věrohodné zdůvodnění případného odkladu a délky jeho trvání," prohlásil Donald Tusk, šéf Evropské rady, tedy summitu lídrů zemí EU. Podobně mluví i Paříž - odklad brexitu je podle ní "naprosto nepřijatelný, pokud Spojené království nepředloží věrohodnou alternativní strategii". Jak Aktuálně.cz řekly dva zdroje z české diplomacie, Česko s Francií souhlasí. Londýn podle něj musí jasně zdůvodnit, co by bylo cílem posunutí data brexitu.
EU opakuje, že nebude jednat o úpravách dohody, kterou britští poslanci odmítli. Londýnu už poskytla několik právně závazných vysvětlujících deklarací ohledně nejspornější pasáže, tedy takzvané pojistky pro Irsko. Britským poslancům to přesto nestačilo. Postoj zemí EU vzala v úvahu i Mayová. Prohlásila, že pokud bude naděje na to, že Dolní sněmovna nakonec její dohodu s unií o podobě brexitu schválí, požádá EU o odklad vystoupení o pár týdnů. Tato lhůta by sloužila k tomu, aby Spojené království "přetavilo" dohodu o brexitu do svých zákonů.
Pokud ale poslanci výstupovou dohodu opět odmítnou, Mayová chce EU požádat o dlouhý odklad brexitu. Zdůraznila, že v tom případě by se Britové museli účastnit květnových voleb do evropského parlamentu, protože země by stále byla členem EU. "Nemyslím si, že by účast ve volbách byla správná," dodala Mayová.
S tímto názorem souhlasí většina vládních konzervativců i opozičních labouristů. Možným dlouhým odkladem brexitu Mayová tlačí na poslance, aby její dohodu s EU přece jen podpořili. Zatím to odmítají hlavně ti konzervativní politici, kteří si přejí co nejtvrdší "rozvod" s unií.
Mayová varuje, že pokud odpůrci její dohody neustoupí, nastane dlouhý odklad brexitu. A jeho výsledkem může nakonec být například dohoda s opozičními labouristy na britském členství v evropské celní unii. Případně opakování referenda, které by mohlo brexitu úplně zabránit.
