Česko má ve společné dohodě států EU vakcínu pro více než pět a půl milionu obyvatel

ČTK ČTK
23. 11. 2020 16:56
Česko má ve společné dohodě států Evropské unie objednánu vakcínu proti covidu-19 od tří výrobců pro 5,5 milionu obyvatel. Zaplatí za ně 1,8 miliardy korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Země EU jednají o dodávce vakcíny se sedmi výrobci, koupit je musí jen v případě, že projdou všemi testy a budou schválené. Očkování v ČR by pak mělo být hrazené z veřejného zdravotního pojištění, dobrovolné a přednostní pro rizikové skupiny a zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a další pro stát důležitá povolání.

"Vakcíny pro dalších až 10,6 milionu obyvatel jsou v záloze od dalších výrobců. Měli bychom jí tak mít až pro 16 milionů lidí, což je více než je obyvatel ČR. Je to přístup, ke kterému přistoupily i další země," řekl ministr. Podle něj bude do dvou týdnů vládě předložena vakcinační strategie, která stanoví postup pro pořadí různých skupin obyvatelstva při očkování.

Od firmy Astra Zeneca bylo objednáno tři miliony dávek pro očkování 1,5 milionu lidí. Dvě dávky pro navození imunity budou potřeba také u vakcíny firem BioNTech a Pfizer, kterou by Česko mělo mít pro dva miliony lidí. Pro stejný počet osob byla objednána vakcína od firmy Johnson & Johnson a zatím bez určeného množství je objednávka od firmy Sanofi.

Podle časového harmonogramu by už ke konci roku 2020, pokud bude některá z vakcín schválená, měly přijít dávky pro 400 000 lidí, v prvním čtvrtletí příštího roku pak pro 850 000 lidí, ve druhém čtvrtletí pak pro 2,1 milionu osob, ve třetím 1,9 milionu osob a v posledním čtvrtletí příštího roku pro 250 000 osob.

Nejvíce vakcín bude k dispozici ve druhé polovině 2021

Komise podle materiálu jedná také o očkovací látce pro nejvýše 2,56 milionu lidí od firmy Curevac, pro maximálně 950 000 lidí od firmy Moderna a pro až 3,5 milionu lidí od firmy Novavax, která část očkovací látky vyrábí i v Česku. Celkově by mohly dodat vakcínu až pro 10,6 milionu osob za 4,6 miliardy korun. Nejvíc by jich podle harmonogramu bylo dostupných ve druhé polovině příštího roku.

Formální žádost o schválení první vakcíny od firmy BioNTech/Pfizer se očekává do konce listopadu, schválená by pak podle materiálu připraveného ministerstvem zdravotnictví do konce roku. První dodávka by pak měla být do osmi až devíti týdnů. Závaznou objednávku ČR musí odeslat do 15. prosince, od Johnson & Johnson do konce roku. Závazně objednáno má ČR od firmy Astra Zeneca. "Ze závazků, ke kterým se Česká republika již zavázala vyplývá povinnost vystavit závazné objednávky v hodnotě 1,72 miliardy korun, a to v průběhu prosince tohoto roku," píše se v dokumentu.

Podle zveřejněného návrhu Národní strategie očkování proti nemoci covid-19, kterou připravovalo ministerstvo pod dřívějším vedením, by se nejdříve měli očkovat lidé nad 65 let, kteří trpí chronickou plicní nemocí, vysokým krevním tlakem, který se nedaří snížit léky, závažnými onemocněními srdce, ledvin či jater, těžkou obezitou, vážnou cukrovkou nebo jsou před některými druhy léčby rakoviny, jako je radioterapie, chemoterapie nebo imunosuprese.

První fáze počítá také s očkováním zdravotníků na odděleních, která přicházejí do kontaktu s nakaženými nemocí covid-19.

U RNA vakcíny od Pfizeru nejsme schopni odhadnout dopady, je to velmi překotná technika, míní vakcinolog Marek Petráš

U RNA vakcíny od Pfizeru nejsme schopni odhadnout dopady, je to velmi překotná technika, míní vakcinolog Marek Petráš. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 41 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy