Breivik přeochotně spolupracuje, říkají vyšetřovatelé

Reuters ČTK Reuters, ČTK, Václav Viták
30. 7. 2011 19:15
Masový vrah Breivik ochotně mluví u výslechu o svých činech a názorech
Anders Breivik.
Anders Breivik. | Foto: Reuters

Oslo - Norský masový vrah Anders Breivik je podle policie více než ochotný mluvit o svých vražedných činech.

Policisté uvedli na sobotní tiskové konferenci, že Breivik spolupracuje a že formuluje velmi jasně své odpovědi.

Tento samozvaný křižácký bojovník proti islámu absolvoval v pátek desetihodinový výslech, při němž vyšetřovatelé ověřovali detailně jeho předchozí výpovědi a kladli mu také nové otázky.

"Vysvětluje dobře svá stanoviska a je více než ochotný mluvit o těch událostech," informoval prokurátor Paal-Fredrik Hjort Kraby.

Policie však odmítla potvrdit informaci norského listu Verdens Gang, který v sobotu napsal, že Breivik plánoval i útok na královský palác.

Palác se měl podle listu stát terčem kvůli svému symbolickému významu. Breivik však chtěl zaútočit také na sídlo Norské dělnické strany, a to kvůli jejímu údajnému podílu na budování multikulturní společnosti, kterou nenávidí.

Prokurátor Kraby pouze uvedl, že Breivik "při výslechu řekl, že plánoval útoky i na jiné cíle, ale že na 22. července měl naplánované jen sídlo vlády a (ostrov) Utoya".

Počet a povahu cílů odmítl upřesnit. Řekl jen, že jde o "cíle pro teroristu evidentní" a že "úmysl byl zasáhnout vládu".

Příčetný, či nikoli?

Teroristu kromě policejních výslechů čeká i psychiatrické vyšetření, které má určit, zda je Breivik nepříčetný. Podle agentury Reuters se Breivikův advokát zřejmě pokusí právě na údajné duševní poruše postavit obhajobu.

"Obhajoba na základě nepříčetnosti vychází z toho, že (obviněný) nechápe rozsah svého činu nebo si neuvědomuje, že je protizákonný," vysvětlil britský soudní psychiatr Seena Fazel.

Ostrov Utoya.
Ostrov Utoya. | Foto: Ludvík Hradilek

"Pokud si myslíte, že napadnout nějakou osobu je totéž jako ukrojit chleba ... mohlo by to být považováno za nepříčetnost," uvedl.

Zdůraznil však, že dlouhodobým plánováním činu pachatelé obvykle ukazují, že nepříčetní nebyli. U Breivika svědčí o dlouhé přípravě na útoky jeho zápisky, v nichž mimo jiné uvedl, že si už rok před útokem ukryl zbraně.

Další soudní psychiatr Fin Larkin upozornil, že by obhajoba mohla být postavena i na duševní chorobě. Podle něj je ale jen velmi obtížné, byť ne nemožné takovou chorobu dlouhodobě předstírat.

Psychiatrické vyšetření přitom trvá několik měsíců a odborníci jsou obvykle schopni rozeznat, co je skutečné chování a co vyšetřovaný jen hraje.

 

Právě se děje

Další zprávy