Johnson poprvé vyhrál, ale nestačí to. Brexit se nejspíš opět odloží

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 22. 10. 2019 23:57
Britové podle průzkumů chtějí, aby politici ohledně brexitu už konečně rozhodli. Zatím si na to ale stále musí počkat – poslanci sice v úterý večer podpořili, aby se současná dohoda o podobě brexitu stala zákonem. Jenže následně odmítli požadavek premiéra Borise Johnsona, aby tuto dohodu definitivně schválili v rekordně rychlém čase.
Britský premiér Boris Johnson.
Britský premiér Boris Johnson. | Foto: Reuters

Ohledně toho, jak bude brexit vypadat, a kdy a zda vůbec nastane, tak stále není jasno. Momentálně se zdá, že vše směřuje k dalšímu odkladu britského vystoupení z Evropské unie.

Johnson, na rozdíl od své předchůdkyně Theresy Mayové, dokázal poslance přesvědčit, aby jeho smlouvu s EU o podmínkách brexitu podpořili. Hlasovali pro něj všichni radikální odpůrci unie v jeho vlastní konzervativní straně, kteří až dosud jakoukoliv dohodu s unií odmítali. Na svou stranu premiér získal i umírněné konzervativce, které přitom ze strany nedávno vyloučil. A přesvědčil i několik opozičních labouristů. "Je potěšující, že vůbec poprvé v této dlouhé sáze jménem brexit sněmovna nějakou dohodu podpořila," uvedl Johnson.

Jenže poslanci vzápětí odmítli jeho plán, jak smlouvu definitivně protlačit. Zavrhli premiérův požadavek, aby o dohodě s konečnou platností rozhodli v mimořádném zkráceném řízení už do čtvrtka. Johnson tak sice má většinu pro svou podobu brexitu, ale smlouvu nejspíš nezvládne prosadit tak rychle, aby Spojené království mohlo z EU odejít ve stávajícím termínu, tedy 31. října. Johnson přitom prohlásil, že by "raději ležel mrtvý ve škarpě", než aby připustil další odklad britského vystoupení.

"Čelíme teď jen další nejistotě," prohlásil Johnson po hlasování v britské Dolní sněmovně. Původně pohrozil, že pokud poslanci nepodpoří jeho požadavek na drastické zkrácení času na debatu o brexitové dohodě, úplně se jí vzdá. Britští i unijní politici by tak opět čelili situaci, kdy by do brexitu zbývalo jen pár dní, ale na stole by přitom nebyla vůbec žádná dohoda o tom, jak by měl vypadat. Nakonec ale premiér svou hrozbu neuskutečnil. "Budu konzultovat situaci s ostatními státy unie," reagoval na svou porážku po druhém hlasování. Teprve poté se rozhodne, co bude ohledně brexitu dál dělat. Do té doby pozastavil schvalování své dohody s unií v britském parlamentu.

Dohady o délku odkladu brexitu

Johnson silně tlačil na její co nejrychlejší schválení proto, aby Británie nemusela brexit opět odložit. Poslanci ho už dřív zákonem přinutili požádat země unie o nové odložení data britského odchodu, pokud by hrozilo, že do konce října parlament nestihne smlouvu o podobě brexitu schválit. Premiér tak žádost o odklad zaslal do Bruselu minulý týden.

Nyní tedy bude se státy EU konzultovat, o jak dlouhý odklad by se mělo jednat. Nejspíš na ně bude naléhat, aby brexit oddálily jen o pár týdnů, během nichž by chtěl svou dohodu o podmínkách vystoupení v parlamentu protlačit. Země unie by musely případný odklad schválit jednomyslně. Prakticky nikdo ale neočekává, že by se některá z nich britské žádosti vzepřela a odložení data brexitu odmítla, což by následně způsobilo "rozvod" mezi EU a Spojeným královstvím bez jakékoliv dohody. To by mělo podle dostupných analýz vážné ekonomické důsledky.

"Brexit bez dohody nikdy nebude naším rozhodnutím," prohlásil Donald Tusk, který předsedá Evropské radě, tedy summitům lídrů členských států unie. Země EU si ale můžou samy určit, jak dlouhý by odklad měl být. Nemusí se tedy řídit požadavkem britské vlády. Dá se očekávat, že pokud by unie Johnsonovi nenabídla možnost prodloužení brexitu ukončit okamžitě poté, co svou smlouvu v parlamentu případně prosadí, premiér se bude snažit vyvolat předčasné volby. A získat v nich většinu v parlamentu, s jejíž pomocí by následně dohodu prosadil.

Poslanci detaily dohody neznali

Johnson v parlamentu prohrál klíčové druhé hlasování o rychlosti schválení své dohody s EU kvůli výtkám poslanců, že k tak zásadně důležité smlouvě je potřeba delší debata, než jen pár desítek hodin. Poukazovali například na to, že Johnsonův vlastní ministr pro brexit Stephen Barclay nevěděl, co přesně dohoda obsahuje. Nachytali ho členové jednoho z parlamentních výborů.

Vláda zveřejnila návrh zákona, který Johnsonovu dohodu s EU "překlápí" do britského práva teprve v pondělí večer. "Opravdu bych si přála, aby premiér přijel sem do Severního Irska a lidem podrobně vysvětlil, co bude tento zákon znamenat pro jejich životy," řekla nezávislá severoirská poslankyně Sylvia Hermonová, která přitom samotný obsah dohody podpořila.

Nejdůležitější část smlouvy se týká Severního Irska. To je součástí Spojeného království a spolu s ním odejde nejen z EU, ale i z evropské celní unie. Jenže fakticky členem celní unie zůstane - bude uplatňovat evropský celní tarif a dodržovat pravidla pro pohyb zboží na společném evropském trhu. Hraniční kontroly tak nebudou mezi Irskem a Severním Irskem, ale uprostřed Spojeného království, tedy mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Právě tam, v přístavech či na letištích, by měly nastat podrobné kontroly toho, jestli zboží splňuje například evropská pravidla pro bezpečnost potravin a výrobků, nebo jestli obchodníci zaplatili evropskou celní sazbu. Je naprostou raritou, aby takové podrobné kontroly fungovaly uvnitř nějaké země a vlastně ji rozdělovaly na dva různé celky.

Video: Britové dál napínají EU. Lidé už jsou unavení a otrávení, hlásí z Londýna velvyslanec

Je velmi obtížné odhadnout, co se stane. To, co je mimořádné, se stává všedním, už to tu nikoho nepřekvapuje, říká diplomat Libor Sečka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy