La Paz - Bolivijci dnes hlasují v referendu, jež má rozřešit politickou krizi v zemi. Zdá se však, že by ji nakonec mohlo ještě více prohloubit.
Vláda levicového indiánského prezidenta Evo Moralese se už více než dva roky potýká s opozicí nejen v ostře rozděleném parlamentu, ale také ve vedení některých provincií.
Čtyři z nich letos jednostranně - a vládě navzdory - vyhlásily autonomii.
Morales tak přišel s nápadem uspořádat referendum, které rozhodne nejen o jeho osudu a osudu viceprezidenta Álvara Garcíi Linery, ale také o osudu prefektů osmi z devíti bolivijských provincií.
Morales zřejmě zůstane
Idea je jednoduchá - pro odvolání prefektů i prezidenta je potřeba alespoň tolik hlasů, kolik jednotliví politici získali v předchozích volbách. Aby byl Morales sesazen, musí se pro to tedy rozhodnout nejméně 53,74 procenta voličů.
Že by byl prezident skutečně odvolán, není příliš pravděpodobné. Jiné to je u mnohých prefektů, kteří získali v posledních volbách menší počet hlasů. Někteří tak potřebují podporu 60 procent hlasujících.
Už samotná logika referenda je tedy nedemokratická a je těžko představitelné, že by kterákoliv ze stran po sečtení výsledků "stáhla ocas" a přestala té druhé činit potíže.
Situace se naopak pravděpodobně ještě vyostří a pokud opozice prohraje, regulérnost referenda napadne. Je totiž velmi problematické i z mnoha dalších důvodů.
Problematické referendum
Zaprvé uspořádané hlasování porušuje bolivijský zákon o referendu a ústavní soud - který má ovšem nyní díky politickému patu pouze jedinou členku - se vyslovil pro jeho odročení.
Zadruhé: v případě odvolání prezidenta a viceprezidenta přechází podle ústavy pravomoci hlavy státu na předsedu senátu. Pokud by však Morales v referendu neuspěl, mají být uspořádány nové volby, což je v rozporu s ústavou.
V zemi také před hlasováním kolovaly četné zprávy o volebních podvodech, které měli prezidentovi stoupenci připravovat. Objevili se například lidé, kteří měli více průkazů totožnosti a chtěli volit dvakrát.
Jen těžko si lze za takových podmínek představit, že by se opozice, jejíž někteří členové nemohou prezidentovi přijít na jméno, jednoduše spokojila s odvoláním svých prefektů.
Deziluze střední třídy
Ani Morales však nemusí v referendu získat takovou podporu jako v minulých volbách. Za dva a půl roku se mu totiž podařilo znepřátelit si část střední třídy, která pro něj předtím nadšeně hlasovala.
"Nepůjdu volit ani Eva, ani prefekta. Jsem unavená z toho, že ztrácíme čas a peníze klauniádami o tom, kdo zůstane v úřadě a kdo odejde, zatímco naše situace zůstává stále stejná," řekla Aktuálně.cz architektka Paola Sánchezová-Mierová, která se stejně jako prezident narodila v hornické provincii Oruro.
Prezidenta nepodpoří ani Gabriela Aguilarová-Ferrelová, majitelka baru z Cochabamby, ve které se jeho hvězda později rozzářila.
Ferrelová upozorňuje na problém nesnášenlivosti mezi jednotlivými bolivijskými sociálními třídami, o kterém se v zahraničí příliš nepíše.
"I když tu rasismus vždy byl, nikdy jsem necítila, že by z lidí bublal tak na povrch. Ale zdá se, že Bolivijci po ohnivých a hloupých frázích vlády Eva Moralese, ztratili úctu ke všemu lidskému," stěžuje si podnikatelka, která osobně zažila krvavý boj venkovanů s městskými obyvateli v ulicích Cochabamby na počátku roku 2007.
"Žádná z předchozích vlád si nezaslouží obdiv, ale byl to vždy boj vlády proti lidem," pokračuje Aguilarová. "Dnes je to lid proti lidu a vláda proti vládě."
Chudí půjdou za Moralesem
Prezident se tak bude muset v neděli více než kdy dříve spoléhat na své skalní stoupence z řad chudého indiánského obyvatelstva, kterého je v devítimilionové zemi více než polovina.
"Budu pro něj hlasovat, protože dělá dobré věci pro zemědělce na venkově," řekla agentuře Reuters sedmašedesátiletá Ignácia Corderová z El Alto, chudinského předměstí hlavního města La Pazu.
"Neprohraje, je zde hodně zemědělců jako já, kteří jej budou volit," zaprorokovala si.
