Jola – Sekta Boko Haram tvrdí, že buduje islámský stát, který oživí slávu středověkých chalífátů na severu Nigérie. Pro ty, kdo na radikály ovládaném území žijí, se však život přeměnil v prvé řadě v noční můru, provázenou vražděním, únosy, hladověním a ekonomickým úpadkem.
Pět let trvající řádění islamistů je jedním z nejsmrtonosnějších v dnešní době. Podle Rady pro zahraniční vztahy, americké neziskové organizace s pobočkami v mnoha zemích, zabila sekta jen minulý rok asi 10 tisíc lidí. Stovky dalších, vesměs žen a dětí, byly uneseny.
Boko Haram je největší hrozbou pro stabilitu nejsilnější africké ekonomiky - Nigérie. Tamní prezident Goodluck Jonathan, o jehož znovuzvolení rozhodnou 14. února volby, proti ní nutně potřebuje uspět.
Děsivé bezvládí
V brutalitě si Boko Haram v ničem nezadá s Islámským státem v Sýrii a Iráku – svým odpůrcům uřezává hlavy a brutální akt nahrává na video. Budování společnosti, jež se řídí právem šaría, se jí však nedaří.
"Chalífát je výplodem imaginace islamistů," říká Phineas Elisha, mluvčí vlády v Adamawě. Jedné z regionálních vlád v Nigérii, která spravuje území, na němž byl kvůli povstání fundamentalistů vyhlášen výjimečný stav. "Prostě vám vlezou domů a oznámí, že přebírají všechnu moc."
Na rozdíl od svých blízkovýchodních souputníků, kteří se na územích obsazených Islámským státem alespoň snaží vzbudit dojem, že tu existuje nějaká místní správa, hlásí nigerijští vesničané pravý opak. Na územích Boko Haram vládne chaos. Nedostatek potravin, otroctví, každodenní zabíjení a děsivý hospodářský úpadek.
Alespoň podle zpráv těch, kterým se podařilo sektě uniknout.
"Žádná forma vlády tam neexistuje," tvrdí Elisha. Dílo zkázy radikálů z Boko Haram viděl na vlastní oči, když vládní vojska loni v listopadu dobyla zpět město Mubi.
"Muslimské území"
Vůdci Boko Haram přitom často zmiňují, že chtějí obnovit některý ze středověkých chalífátů, které po dlouhé roky prosperovaly díky obchodu s otroky, slonovinou a zlatem.
Když fundamentalisté loni v létě vyhlásili svůj chalífát v Iráku a Sýrii, Boko Haram reagovala stejně. Její "muslimské území" má momentálně rozlohu asi třicet tisíc kilometrů čtverečních, což přibližně odpovídá velikosti Belgie.
Na tomto území teď podle svědeckých výpovědí nutí pod hrozbou zabití místní obyvatelstvo, aby přijalo její verzi islámu.
"Rozdávají syrovou rýži, tu, kterou uloupili v obchodech," říká Maryam Peterová z vesnice Pambla. "A také konvice na kávu… a islámské šátky pro ženy."
"Lidé hladoví," pokračuje. "K jídlu mají jen kukuřici a tykve. Žádné maso, nic takového. Povstalci nic jiného neposkytují."
Maryam říká, že hlavní pracovní náplní příslušníků sekty je to, že vyslýchají vesničany, ptají se jich, co dělají, a varují je, aby se nepokoušeli utéct. Tenhle zákaz sama porušila, když se jí před týdnem podařilo opustit území kontrolované povstalci.
Jejím domovem je teď uprchlický tábor, zřízený vládou v místní škole. Našla tu útočiště tisícovka osob, ženy vaří na ohništích před budovou jídlo, děti pobíhají kolem. Podle údajů mezinárodní charitativní organizace Oxfam vyhnala válka v Nigérii z domovů na půldruhého milionu lidí.
Hromady mrtvol
Vesničany, které sekta zabije, zpravidla nechává ležet mrtvé na místě, ani se nesnaží mrtvoly spálit. První věc, na kterou narazí nigérijský Červený kříž, když vládní vojska dobudou zpět nějaké město, je právě hromada mrtvol, tvrdí Aliju Maikano, jeden z místních činitelů zdravotnické organizace.
Když loni v listopadu armáda získala zpět pod kontrolu Mubi, Maikano si musel zacpávat nos, aby unikl zápachu rozkládajících se těl.
Ti, kdo byli ještě naživu, "hladověli, trpěli žízní a nedostatkem základních prostředků k životu. V oblasti se nedostávalo ani pitné vody, protože většina studen byla plná mrtvol," dodává Maikano.
Mnozí z obyvatel jsou podvyživení a mají na sobě jen cáry oblečení. Často prý bývají tak vysílení, že ani nedokážou mluvit.
"Povstalci jsou nemilosrdní. Islámský stát je organizovanou skupinou, má strukturu, u těchto ale nic takového neplatí," říká Maikano o Boko Haram.
Jeden z někdejších obyvatel Mubi tvrdí, že povstalci město přejmenovali na "Madinatul Islam", "Město islámu".
Když Elisha vstoupil do emírova paláce - poté, co armáda město dobyla zpět -, zjistil, že byl vypleněn, zmizely dokonce i dveře a okna.
"Mubi bylo město duchů… doslova všechny obchody byly vyloupeny," říká. Trvalo mu několik hodin, než našel alespoň láhev balené vody.
Důkaz na nohavicích
Islamisté se podle armádních zdrojů někdy spokojí s tím, že vyplení nějakou vesnici, ponechanou bez ochrany, a zase se stáhnou do svých táborů v buši. Murna Philip, kterému se podařilo před pěti měsíci utéci z města Michika, tvrdí, že několik desítek povstalců tam obsadilo místní jatka, školu a strážnici, to bylo ale vše.
Aby člověk mohl přežít, musel předstírat, že je na jejich straně, říká Andrew Miyanda, který rebelům unikl před dvěma týdny a pak několik dní pochodoval směrem k řece Benue.
"Na nohavice a na záda košile si píšou nápis Jama’atu Ahlis Sunna Lidda’Awati Wal-Jihad (to je plné jméno Boko Haramu)," říká Miyanda. "Člověk si musí obrátit kalhoty na rub, aby ukázal, že je členem sekty."
Podle jeho slov povstalci vypalují domy a unášejí mladé chlapce, aby je vycvičili, což je praxe běžná u ugandské Armády božího odporu.
S pomocí místních lovců, vyzbrojených podomácku vyrobenými puškami - o nichž mimochodem kolují fámy, že mají magickou moc -, se vládním silám postupně daří vytlačovat povstalce z nejjižnějších částí území, jež kontrolují.
Morris Enoch, vůdce těchto skupin lovců, říká, že se jim podařilo nalézt hotový armádní arzenál: raketomety, kulomety, patrony dynamitu, protiletadlová děla a granáty.
Ustupující povstalci toho za sebou jen zřídka nechávají více.
