Po dvacet let sem člověk kvůli vysoké radioaktivitě neměl přístup. Oblast kolem černobylské jaderné elektrárny se za tu dobu vyvinula v přírodní rezervaci se spoustou vzácných živočišných druhů.
Výbuch 26. dubna 1986 zamořil na 4000 čtverečních kilometrů půdy v okolí této sovětské elektrárny. Oblast byla vysídlena a pro obyčejného člověka uzavřena.
Divocí koně
Od té doby měla matka příroda dvacet let na to, aby v této radioaktivní oblasti na pomezí Ukrajiny a Běloruska bez omezení vládla.
A výsledek? Je vskutku zajímavý. Tak například slavný kůň Převalského, původem ze středoasijského pohoří Ťan-Šan, je považován za skutečně poslední druh divokého koně na světě. V roce 1998 jich bylo do této oblasti přivezeno sedmnáct.
Dnes průvodci, kteří provázejí několik málo návštěvníků, tvrdí, že jich je 80 až 90 a že oblast kolem jaderné elektrárny je jedno z několika posledních míst kde se tyto koně mohou pohybovat volně.
Daří se fauně i flóře
Přestože v oblasti žije zhruba 350 lidí, starousedlíků, kteří odmítli opustit své domovy a starají se o 8 osad, fauna a flóra se zde vyvíjela po dlouhá léta úplně samovolně.
Mezinárodní černobylská radioekologická laboratoř zde již zaznamenala více než 400 zvířecích druhů, včetně 280 druhů ptáků a zhruba 50 ohrožených druhů.
Během jednoho dne zde návštěvník může spatřit losy, lišky, vydry, bobry, divočáky, jeřáby, výry nebo ohrožený druh orla volavého. Pravidelní návštěvníci mohou při troše štěstí zahlédnout medvěda, který v této oblasti nebyl spatřen už stovky let.
Infobox
Zvířata v zakázané zóně
V zakázené zóně kolem černobylské elektrárny žije více než 400 zvířecích druhů, včetně 280 druhů ptáků a zhruba 50 ohrožených druhů.
Znovu se objevili:
rys, výr, volavka bílá, hnízdící labutě, medvěd
Uměle vysazeni:
kůň Převalského, Zubr evropský
Savci:
jezevec, bobr, divočák, jelen, los, liška, zajíc, vydra, psík mývalovitý, vlk
Ptáci:
Rákosník ostřicový, Sýkora azurová, Tetřívek obecný, Čáp černý, Jeřáb bílý, Orel mořský
Ptačí hnízda v sarkofágu
"Zvířata vypadají že záření nepociťují a obývají místa bez ohledu na výši radioaktivity," řekl v rozhovoru pro BBC radioekolog a ornitolog Sergej Gašak.
Zdá se to být neuvěřitelné, ale mnoho druhů ptáků hnízdí přímo uvnitř děravého sarkofágu. "Špačci, holubi, vlaštovky, rehci. Viděl jsem hnízda a našel jsem i vejce," upozorňuje.
V celé oblasti kolem elektrárny se sice může nacházet plutonium, ale nejsou zde žádné herbicidy nebo pesticidy, žádný průmysl, doprava, a bažiny už nejsou vysušovány.
Není tedy nic, co by mohlo vyrušit například divočáky, kteří se během let 1986 až 1988 rozmnožili až osmkrát, nepočítáme-li jejich přírodní nepřátele vlky, kteří jsou zde zastoupeni taky v hojném počtu.
Žádní mutanti
I přes apokalyptické předpovědi těsně po černobylské havárii zvířata žijící uvnitř bezpečnostní zóny nejsou nijak zmutovaná.
"Zdejší mutanti se nikdy nepodobali příšerám připomínajícím monstra, tak jak je prezentovaly média. Zvířata s vadami umírala rychle," řekl Gašak.
"Ekosystém obklopující Černobyl už od výbuchu prošel několika fázemi," upozornil Rudolf Alexakin, ředitel Institutu zemědělské radiologie v Moskvě.
Některé oblasti byly úplně zničeny
Během první, zhruba rok dlouhé fáze byly rostliny a zvířata postiženy nejvíce a mnoho znich kvůli vysoké radiaci umíralo.
Některé oblasti byly radioaktivitou tak zasaženy, že byly kompletně zničeny, jako například 4 kilometry borovicového lesa kolem reaktoru. Ten se kvůli naměřené vysoké radiaci stal známým jako "Červený prales".
Také některá zvířata z nejhůře zasažených oblastí se přestala rozmnožovat. Myší embrya se prostě vypařila, zatímco koně, kteří byli přemístěni na 6 km vzdálený ostrov, zemřeli na nemoc štítné žlázy.
Také dobytek na stejném ostrově trpěl nemocí štítné žlázy, ovšem další generace už byla naprosto normální.
Během dalších šesti let se však už příroda pomalu vzpamatovávala z katastrofy. Teď je běžné, že jsou zvířata radioaktivní. Moc radioaktivní na to, aby je lidé lovili a jedli, ale přesto zdravá na to, aby se mohla množit a v klidu žít bez přítomnosti "pána tvorstva".
