Oznámily to na summitu na Galapágách.
Odborníci USA, Evropy, Ruska, Japonska a Latinské Ameriky projednávali experiment na ostrově San Cristobal. Podrobnosti o pokusu zatím drží v tajnosti.
Co bylo hned po velkém třesku
Experiment má být proveden příští rok v laboratoři v jedné z evropských zemí. Podílet se na něm budou údajně nejlepší vědci z celého světa, včetně nositelů Nobelovy ceny za fyziku.
"Máme v plánu nasimulovat třesk a pokusit se objasnit, co se mohlo udát v první tisícině vteřiny po velkém třesku," řekl agentuře AFP jeden z organizátorů setkání, Carlos Montufar z univezity v San Francisku.
Podle něj bude cílem pokusu také zjistit více o povaze takzvané temné energie, díky níž se podle řady astronomů vesmír stále rozpíná. Názory na její původ a aktivitu se rozcházejí, existuje mnoho hypotéz.
Teorie velkého třesku je stará už desítky let, ale řada otázek s ní souvisejících zůstává nezodpovězena. Najít k tomu cestu bylo cílem unikátního setkání vědeckých špiček na Galapágách.
Velkým třeskem je rozuměn obrovský kosmický výbuch, díky němuž před více než třinácti miliardami let vznikl vesmír v okamžiku kratším než trilióntina sekundy. Teorie předpokládá, že s rozpínáním se zároveň vesmír ochlazoval a před více než čtyřmi miliardami let pak vznikla naše sluneční soustava.
Podle jiné teorie počátky času a prostoru nemají nic společného s velkým třeskem, ale spíše s neustále se opakujícím cyklem vytváření hmoty a rozpínání.
Poznání o velkém třesku pomohla nedávno významně rozšířit americká sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe).
Informace o rychlém počátečním rozpínání kosmu získala měřením takzvaného reliktního záření, které vzniklo asi 300 tisíc let po velkém třesku jako doznívající záblesk exploze. Reliktní záření odráží prvotní rozložení hmoty na počátku rozpínání kosmu.
Evropa chystá svojí sondu
WMAP odhadla stáří vesmíru zhruba na 13,7 miliardy let, vznik prvních hvězd zhruba do doby 400 milionů let po velkém třesku.
V současné době je sonda, která byla vypuštěna v červnu 2001, vzdálena od Země přibližně 1,6 milionu kilometrů.
Evropská kosmická agentura chce příští rok vypustit sondu Planck, která má být ještě přesnější a přínést další poznatky o vzniku vesmíru.
