Opatření se týká prodejních cen elektřiny z "levnějších zdrojů", tedy z jaderných a hnědouhelných elektráren a těch na obnovitelnou energii. Dohoda, kterou v pátek v Bruselu schválili ministři energetiky ze zemí sedmadvacítky, vstoupí v platnost 1. prosince a bude platit v celé EU.
Vedle toho ministři pod vedením českého šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) posvětili povinné šetření proudem. Konkrétně snížení poptávky po elektřině od října do března o 10 procent. Rafinerie a těžaři pak zaplatí extra daň z mimořádných příjmů, které jim plynou vlivem vysokých cen energií v Evropě.
Na evropské úrovni půjde minimálně o 33 procent z nadměrných zisků v letošním a příštím roce. Také tento příjem by měly země použít na pomoc domácnostem a firmám. Jednotlivé státy ale budou moct "solidární příspěvek" stanovit vyšší. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že by se mohl pohybovat v rozmezí 40 až 60 procent z nadprůměrného zisku fosilních hráčů.
Vlády mohou podobně "dodanit" banky, byť to evropská dohoda neukládá, ale ani nezakazuje. Stejně tak evropské řešení nijak nebrání národnímu zastropování elektřiny a plynu. Česká vláda už oznámila, že obojí udělá.
Dohoda v Bruselu byla na světě rekordně rychle, po hodině a půl. Základ příslušné legislativy, kterou v minulých dnech připravilo české předsednictví společně s Evropskou komisí, změnili ministři nepatrně. Na poslední chvíli došlo k posunu, který ocení malé a střední podniky, definované jako firmy do 250 zaměstnanců a s obratem do miliardy a čtvrt korun. Původně jim měly kompenzace od státu pokrýt 80 procent spotřeby energií, nově to bude sto procent.
Naopak beze změny zůstává otázka celoevropského zastropování ceny plynu, po čemž volají některé státy a také velké průmyslové podniky. Patnáct zemí před ministerskou schůzkou podepsalo dopis, ve kterém omezení ceny plynu žádají. Ministři tentokrát ale jen vyzvali komisi, aby připravila možné návrhy řešení a jejich dopady. "Když se Kadri Simsonová (komisařka pro energie, pozn. red.) zeptala patnácti signatářských zemí, jak si přesně zastropování plynu představují, dostala patnáct různých odpovědí," řekl Aktuálně.cz a Hospodářským novinám zdroj blízký českému předsednictví.
Komise by měla analýzu zastropování cen plynu předložit v následujících dvou týdnech. Víc ministrů se během páteční debaty vracelo k takzvanému iberijskému modelu, tedy zastropování ceny plynu alespoň pro elektrárny, aby se oddělila cena drahého plynu od momentálně levnější elektřiny. "Je pravděpodobné, že k takzvanému decouplingu v nějaké formě dojde," dodal zmíněný zdroj.
Ocenil by to průmysl, který tlačí vlády na zásah proti drahému plynu. Pro ně se zatím na evropské úrovni rýsuje jen prodloužení takzvaného krizového rámce do konce příštího roku, který jim umožní požádat o jinak zakázanou státní pomoc. Český stát má na ni vyčleněno údajně 30 miliard korun.
