Londýn - Tony Blair dnes v konferenčním centru v srdci Londýna veřejně vysvětluje, proč jako tehdejší premiér podpořil americkou vojenskou invazi do Iráku.
Zpovídání před poslanci a veřejností potrvá šest hodin. Vyslechnout Blairovo ospravedlnění si přišli vyslechnout i někteří příbuzní 179 vojáků, kteří v Iráku padli. Před budovou se shromáždilo několik desítek Blairových odpůrců.
Blair v roce 2003, kdy vojenská akce začala, zdůvodňoval účast britských vojáků tím, že režim Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení, čímž je nebezpečný celému světu, a je ho tedy třeba svrhnout. Později však vyšlo najevo, že Britové, Američané ani nikdo jiný žádné důkazy neměli, a ani mít nemohli, protože se v Iráku dosud žádné zbraně hromadného ničení nenašly.
Tajemné jednání na ranči
Členové vyšetřovací komise se bývalého premiéra zeptali, zda existovala nějaká tajná dohoda o invazi do Iráku mezi ním a tehdejším vládcem bílého domu Georgem Bushem.V kuloárech se totiž spekuluje o tom, že invaze měla být dohodnuta už v roce 2002, když Blair navštívil Spojené státy a s Bushem jednal za zavřenými dveřmi.
Nic takového se prý ale nestalo. „Pouze jsme se dohodli, že je třeba vypořádat se se zbraněmi hromadného ničení a pokud to bude znamenat svržení režimu, uděláme to," řekl dnes Tony Blair v Londýně. Svědci uváděli, že Blair řekl, že v případě války bude Británie s Američany.
To ale bývalý britský premiér odmítá. „Řekl jsem pouze, že budeme proti této hrozbě bojovat bok po boku. A řekl jsem to veřejně," dušoval se Blair a pokračoval „O tom jakými prostředky bude nebezpečí použití zbraní hromadného ničení zažehnáno jsme nemluvili."
Že by tam poslal vojáky stejně prý nikdy neřekl
Problém je v tom, že britské veřejnosti byla domněnka o zbraních hromadného ničení předkládána jako fakt. Bývalý šéf Blairovy kanceláře Jonathan Powell tvrdí, že Iráčané tyto zbraně před invazí zlikvidovali. "Nikdy jsme nepochybovali, že je má, a nemyslím, že někdo jiný o tom pochyboval," dodal Powell.
Na tom staví svou obhajobu i Tony Blair. Tvrzení, které je mu po interview pro BBC z minulého roku často vkládáno do úst, totiž, že by poslal britské vojáku do Iráku i kdyby věděl, že tam žádné zbraně hromadného ničení nejsou, Blair rezolutně popírá.
Svou odpovědí prý myslel jen to, že s informacemi, které měl v době, kdy o invazi rozhodl se neměl jinou možnost, protože vše nasvědčovalo tomu, že Husajn zbraně skutečně má. Riziko pro občany Británie tedy podle něj prý bylo příliš vysoké, za čímž si stojí. Blair prý prostě nemohl dovolit riskovat, že Husajn zbraně má a může je kdykoliv použít aniž by zasáhl. Povinností premiéra bylo vzít na sebe tu zodpovědnost. Udělal bych to znovu." řekl dnes Blair na svou obhajobu.
Nešlo o mi o Ameriku, ale o naši zemi, hájí se Blair
Bývalý britský premiér rovněž zdůraznil, že nešlo o americkou iniciativu, ale že se na nutnosti zásahu proti Husajnově režimu s Bushem shodli. „Nešlo jen o pozici Spojených států, prosazoval jsem svůj, britský, postoj. Kdybychom neukázali, že jsme schopni silně reagovat na podobná rizika, vyslali bychom tím nebezpečný signál do celého světa."
